Namo tassa bhagavato arahato sammāsambuddhassa

Naradakkhadīpanī

Pālito yeva saddhammo,

Pālitena varena ca;

Pālite suṭṭhu yaṃ sīlaṃ,

Pālitaṃ dhamma-sundaraṃ.

Sammā āraddhaṃ sabba-sampattīnaṃ,

Mūlaṃ hotīti daṭṭhabbaṃ.

Vīriyārabbho bhikkhave,

Mahato atthāya saṃvattatīti.

Tasmā vīriyameva kattabbaṃ,

Vīriyavato hi acintitaṃpi hoti.

Yathā hi tacchakānaṃ suttaṃ,

Pamāṇaṃ hoti;

Eva metampi viññūnaṃ.

Suvijāno bhavaṃ hoti,

Dubbijāno parābhavo;

Dhammakāmo bhavaṃ hoti,

Dhammadessī parābhavo.

Ayaṃ dhammatāti ayaṃ sabhāvo,

Ayaṃ niyāmoti vuttaṃ hoti.

Ye dhammā hetupabhavā,

Tesaṃ hetuṃ tathāgato.

Ratanattayaṃ , santataṃ, ahaṃ vandāmi;

Ācariyaṃ, so ahaṃ, niccaṃ namāmi;

‘‘Hotu sabbaṃ, maṅgalaṃ, mamaṃ sabbadhi’’.

Naradakkhadīpanī

Namo tassa bhagavato arahato sammāsambuddhassa

Paṇāma


Naradakkhadīpakassa,

Namo samantacakkhuno;

Saṃsārā vippamuttassa,

Saṃsārā vippamuttassa,

Sa-saddhammassa saṅghino.

Matthanā

2.

Pālitehi varuttamaṃ,

Pālitaṃ sīla-pāramiṃ;

Pāletu varasambuddho,

Pālitaṃ gantha-kāraṇaṃ.

Āsīsa

3.

Bahussuto ca medhāvī,

Sīlesuca samāhito;

Cetosamathānuyutto,

Api muddhani tiṭṭhatu.

Abhiyācaka

4.

Dhamma-saṅghaṃ vanditvāna,

Sabba-lokassa nāyakaṃ;

Yācito tikakrapa-therena,

Māṇavena ca dhīmatā.

5.

Uttānameva saṅkhepaṃ,

Nānā-sattha-sudhāritaṃ;

Nara-dakkhaṃ likhissami,

Passantu dhīra-māmakā.

6.

Kosajjaṃ bhayato disvā,

Vīriyañjāpi khemato;

Āraddhavīriyā hotha;

Esā buddhānusāsanī.

7.

Vīriyavā kho bhikkhave ariyasāvako,

Akusalaṃ pajahati, kusalaṃ bhāveti;

Sāvajjaṃ pajahati, anavajjaṃ bhāveti,

Suddhamattānaṃ pariharatīti.

Vīriyavato kiṃ nāma kammaṃ na sijjhati;

Purisakāro nāma na nassati,

Sukhe patiṭṭhāpetīti jānāmi.

8.

Yathā khittaṃ nabhe leḍḍu,

Dhuvaṃ patati bhūmiyaṃ;

Tatheva buddha-seṭṭhānaṃ,

Vacanaṃ dhuva-sassataṃ.

9.

A-dvejjhavacanā buddhā,

A-moghavacanā jinā.

10.

Sussusā labhate paññaṃ,

Uṭṭhātā vindate dhanaṃ;

Tasmā pāḷiṃ guruṃ katvā,

Imaṃ passāhi sobhaṇaṃ.

11.

Sussusā suta-buddhinī,

Sutaṃ paññāya vaḍḍhanaṃ;

Paññāya atthaṃ jānāti,

Ñāto attho sukhāvaho.

12.

Satataṃjjhāyanaṃ vāda,

Para-tantavalokanaṃ;

Sabbijjācera-sevāca,

Buddhi-mati-karo guṇo.

13.

Ati-dīghova nīgho hi,

Kusīto hīna-vīriyo;

Tasmā vīriyaṃ katvāna,

Vijjaṃ esantu sādhavo.

14.

Suporiso tāva sippaṃ,

Uggaṇheyya paraṃ dhanaṃ;

Gaveseyya tato mantaṃ,

Katheyya sacca-bhāsitaṃ.

15.

Pathamaṃ na parājaye sippaṃ,

Dutīyaṃ na parājaye dhanaṃ;

Tatīyaṃ na parājaye dhanaṃ,

Catutthamatthaṃ kiṃ karissati.

16.

Sobhanti a-milātāni,

Pupphāniva pilandhituṃ;

Tathā sobhanti dārakā,

Yobbaneyeva sikkhituṃ.

17.

Tasmā have guṇādhāraṃ,

Paññā-vaḍḍhanamuttamaṃ;

Sikkheyya matimā poso,

Patthento hitamattano.

18.

Alaṃ vāyamituṃ sippe,

Attha-kāmena jantunā;

Kataṃ vijaññā vijjādi,

Vayo te mā upajjhagā.

19.

Vijjaṃ sikkhe, care sīlaṃ,

Dhīrena saha saṃvase;

Dhanācaye, kare kammaṃ,

Piyaṃ vācañca saṃvade.

20.

Na tveva supituṃ hoti,

Ratti nakkhatta-mālinī;

Paṭijaggitumevesā,

Ratti hoti vijānataṃ.



我来为您完整翻译这段巴利文:
礼敬世尊、阿罗汉、正等正觉者
那罗达卡光明论
法由圣教护持，
由殊胜者护持；
善护持于戒律，
护持正法之美。
应当了知正确的开始，
是一切成就之根本。
诸比丘精进用功，
导向广大利益。
是故应当精进，
具精进者得不可思议。
如木匠以绳为度量，
智者亦复如是。
兴盛易于识别，
衰败难以了知；
爱法者得兴盛，
憎法者趋衰败。
此为法性即此自性，
此为定理之所说。
诸法因缘生，
如来说其因。
我恒常礼敬三宝；
我常敬礼师长；
"愿我一切吉祥"。
那罗达卡光明论
礼敬世尊、阿罗汉、正等正觉者
敬礼
1
礼敬那罗达卡光明，
礼敬普眼觉者；
礼敬解脱轮回者，
礼敬解脱轮回者，
及正法僧伽众。
祝愿
2
护持最胜所说，
护持戒波罗蜜；
愿正等觉护持，
护持造论因缘。
祈愿
3
多闻又具智慧，
戒行及三昧；
心修止观行，
愿住于顶上。
请求
4
礼敬法及僧，
一切世间导师；
应提卡拉长老，
及智者青年请。
5
我当简要明显，
依诸论典确立；
书写那罗达卡，
愿智者得见之。
6
见懈怠为畏，
精进为安稳；
应当勤精进；
此是佛陀教。
7
诸比丘精进圣弟子，
断不善修善法；
断有过无过修，
守护清净自身。
精进者何事不成就；
人之努力不空过，
我知安住于乐中。
8
如投石向空中，
必定坠落地；
如是最胜佛，
言教恒常住。
9
诸佛语不二，
胜者言不虚。
10
好乐闻法得智慧，
精进努力获财富；
是故以经为师，
观此得见殊胜。
11
好乐闻法增智慧，
所闻增长智慧力；
以慧了知义理，
知义带来安乐。
12
常时修习论说，
研习他人典籍；
亲近智者师长，
增长智慧功德。
13
太过懈怠放逸，
怠惰少有精进；
是故当勤精进，
善人寻求智慧。
14
善人首先求技艺，
其次追求诸财富；
然后寻求智慧，
说诚实之言语。
15
首先不失技艺，
其次不失财富；
第三不失财富，
第四何所作为。
16
如同鲜花不凋，
装饰身体美好；
如是少年学习，
青春年华光耀。
17
是故具德智者，
增长最上智慧；
有智之人修学，
希求自身利益。
18
为求利益者，
宜勤修技艺；
当知所作业，
勿虚度年华。
19
学习智慧守戒律，
与智者同居止；
积聚财富作事业，
说温和悦意语。
20
星光璀璨夜晚中，
不应只顾睡眠；
对于智者来说，
此夜应勤修习。

21.

Uṭṭhāhatha nisīdatha,

Ko attho supitena vo;

Sādhu kho sippa-vijjāhvā,

Vijjaṃ sikkhatha santataṃ.

22.

Ārabbhatha sadā puttā,

Bahussutaṃ gavesituṃ;

Yasmā loke sippavantā,

Sabbā-disāsu pākaṭā.

23.

Sakyarūpaṃ pure santaṃ,

Mayā sippaṃ na sikkhitaṃ;

Kicchā vutti a-sippassa,

Iti pacchā nutappati.

24.

Lokatthaṃ loka-kammantaṃ,

Icchanto pariyesituṃ;

Niccameva vīriyañca,

Atthaṃ mantañja cintaye.

25.

Dhanavā guṇavā loke,

Sabbā-disāya pākaṭo;

Sīlavā paññavā macco,

Sabba-lokehi pūjito.

26.

Sajīvati yaso yassa,

Kitti yassa sajīvati;

Yasa-kitti vihīnassa,

Jīvantopi matopamā.

27.

Saddhīdha vittaṃ purisassa seṭṭhaṃ,

Dhammo suciṇṇo sukhamāvahāti;

Saccaṃ have sādutaraṃ rasānaṃ,

Paññājīviṃ jīvitamāhu seṭṭhanti.

28.

Satimato sadā bhaddaṃ,

Satimā sukhamedhati;

Satimato suve seyyo,

Verā ca parimuccati.

29.

Mā vo khaṇaṃ virādhetha,

Khaṇātītā hi socare;

Sadatthe vāyameyyātha,

Khaṇo vo paṭipādito.

30.

Yathicchitaṃ na pappoti,

A-phiyo nāvikoṇṇave;

Tathevāvīriyopettha,

Tasmārabheyya sāsanaṃ.

31.

Vāyametheva puriso,

Yāva atthassa nipphadā;

Nipphannasobhaṇo attho,

Khantā bhiyyo na vijjati.

32.

Sameva ñāṇa-vāyāme,

Sukhāvaho su-maṅgalo;

Ñunedhike tathā no hi,

Dvayena sādhu sampadā.

33.

Kāya-kammāni sijjhanti,

Vacī-kammāni vīriyaṃ;

Na hi kiccāni cintāhi,

Kareyyāthīdha vāyamaṃ.

34.

Paṭikacceva kareyya,

Taṃ jaññā hitamattano;

Na sākaṭikacintāya,

Mandā dhīro parakkame.

35.

Thirena saka-kammena,

Vaḍḍhatiyeva saṃ phalaṃ;

A-thirena alasena,

Kara-kammaṃ phalañca no.

36.

Āsīsetheva puriso,

Na nibbindeyya paṇḍito;

Passāmi vohaṃ attānaṃ,

Yathā icchiṃ tathā ahu.

37.

Aṇaṇo ñātīnaṃ hoti,

Devānaṃ pitunañca so;

Karaṃ purisa-kiccāni,

Na ca pacchānutappati.

38.

Hiyyoti hiyyati poso,

Karissāmi pareti yo;

Ajja kattabba kammaṃ sve,

So tato parihāyati.

39.

So a-ppamatto a-kuddho,

Tāta kiccāni kāraya;

Vāyāmassu sa-kiccesu,

Nālaso vindate sukhaṃ.

40.

Hīna-jaccopi ce hoti,

Uṭṭhātā dhitimā naro;

Ācāra-sīla-sampanno,

Nise aggīva bhāsati.

41.

Yo pubbe karaṇīyāni,

Pacchā so kātumicchati;

Varuṇakaṭṭhabhañjova,

Sa pacchā anutappati.

42.

Uṭṭhānakālamhi anuṭṭhahāno,

Yuvā balī ālasiyaṃ upeto;

A-puṇṇasaṅkappamano kusīto,

Paññāya maggaṃ alaso na vindati.

43.

Dummedho puriso loke,

Kusīto hīna-vīriyo;

Appassuto anācāro,

Parihāyati vuḍḍhiyā.

44.

Appassutāyaṃ puriso,

Balībaddova jīrati;

Maṃsāni tassa vaḍḍhanti,

Paññā tassa na vaḍḍhati.

45.

Yassa manussa-bhūtassa,

Natthi bhogā ca sippakaṃ;

Kiṃphalaṃ tassa mānussaṃ,

Dvipādaṭṭho hi so migo.

46.

Yo ca vassasataṃ jīve,

Kusīto hīna-vīriyo;

Ekāhaṃ jīvitaṃ seyyo,

Vīriyārabbhato daḷaṃ.

47.

Yo ca dhamma-vibhaṅgaññū,

Kāluṭṭhāyī a-tandito;

Anuṭṭhahati kālena,

Phalaṃ tassa samijjhati.

48.

A-caritvā brahmacariyaṃ,

A-laddhā yobbane dhanaṃ;

Jiṇṇakoñcāva jhāyanti,

Khīṇamaccheva pallale.

49.

A-caritvā brahmacariyaṃ,

A-laddhā yobbane dhanaṃ;

Sentti cāpātikhīṇāva,

Purāṇāni anutthunaṃ.



我来为您翻译这段巴利文：
21
起来吧快坐起，
睡眠于你何益；
善修技艺智慧，
常时学习智慧。
22
诸子当常精进，
追求广博学问；
世间具技艺者，
十方皆所知闻。
23
往昔有机缘时，
我未习得技艺；
无艺难以生存，
后来深感懊悔。
24
欲求世间利益，
世间事业追寻；
应当常行精进，
思维义利智慧。
25
世间富且有德，
十方皆所知闻；
持戒又具智慧，
一切世人敬仰。
26
名声与他同在，
声誉与他共存；
无有名誉声望，
虽生如同已死。
27
信为人间最胜财，
善修正法得安乐；
诚实真实味最上，
智慧生活称最胜。
28
具念者常吉祥，
具念者得安乐；
具念者更殊胜，
远离一切怨仇。
29
莫错失良机会，
失时徒自忧伤；
当勤自利之事，
时机已在眼前。
30
如舟师不善巧，
难达所欲彼岸；
无精进亦如是，
故当勤修教法。
31
人应当勤精进，
直至成就义利；
成就美好义利，
更胜一切安忍。
32
智慧与精进等，
带来吉祥安乐；
或增或减皆非，
二法善得成就。
33
身业得以成就，
语业依靠精进；
诸事非靠思虑，
此世应当努力。
34
应当预先作为，
了知自身利益；
非如车夫思虑，
智者勇猛精进。
35
坚固自作事业，
果报必定增长；
不坚固且懈怠，
所作无有果报。
36
人应当有希望，
智者不生厌倦；
我见己所行为，
如愿皆得成就。
37
无负债于亲族，
诸天及父母；
成就人之事业，
后来不生懊悔。
38
'明日'而退缩者，
'将做'而推延人；
今日应作明日，
如是渐趋衰退。
39
不放逸不瞋怒，
子当作诸事业；
自己事业精进，
懈怠不得安乐。
40
即便出身卑微，
精进具有毅力；
具足戒行威仪，
如夜火焰光明。
41
应当先作之事，
后来才想去做；
如折曲木弯曲，
后来深感懊悔。
42
当起时不振作，
少壮陷于懈怠；
意志不够坚定，
懒惰失智慧道。
43
愚钝之人世间，
懈怠少有精进；
少闻无有威仪，
远离一切增长。
44
少闻浅学之人，
如牛唯长体躯；
虽然肌肉增长，
智慧却无增进。
45
若生而为人者，
无财富无技艺；
此人生为何益，
不异两足野兽。
46
若人活百岁寿，
懈怠少有精进；
不如生活一日，
精进勇猛坚定。
47
通晓法之分别，
依时起不懈怠；
依时而行精进，
果报必得成就。
48
不修习梵行者，
少壮未得财富；
如老鹤在枯池，
无鱼可捕而叹。
49
不修习梵行者，
少壮未得财富；
如弓已失弹力，
追忆往事悲叹。

50.

Appakenāpi medhāvī,

Pābhatena vicakkhaṇo;

Samuṭṭhāpeti attānaṃ,

Aṇuṃ aggiṃva sandhamaṃ.

51.

Vāyāmetheva puriso,

Na nibbindeyya paṇḍito;

Vāyāmassa phalaṃ passa,

Bhuttā ambā anītihaṃ.

52.

Anuṭṭhahaṃ a-vāyāmaṃ,

Sukhaṃ yatrādhi gacchati;

Suvira tattha gacchāhi,

Mañca tattheva pāpaya.

53.

Yatthālaso anuṭṭhātā,

Accantaṃ sukhamedhati;

Suvira tattha gacchāhi,

Mañca ttattheva pāpaya.

54.

Adhippāya-phalaṃ loke,

Dhītimanttassa sijjhati;

Vīriyameva kattabbaṃ,

Etaṃ buddhehi vaṇṇitaṃ.

Paññā-niddesa

55.

Paññaṃ pathamamesehi,

Paññā-balaṃ bahuttamaṃ;

Kula-putta balaṃ paññā,

Kiṃhināma na sādhyati.

56.

Aneka-saṃsayucchedi ,

Parokkhatthassa dassakaṃ;

Sabbassa locanaṃ satthaṃ,

Yassa natthyandhameva so.

57.

Paññā sutaṃ vinicchindi,

Kitti-siloka-vaḍḍhanī;

Paññāsahito naro idha,

Api sukhānivindati.

58.

Sabbaññubuddha-pacceka ,

Catusacca-sutā iti;

Catu-buddhesu ekova,

Bahussuto naro bhave.

59.

Lekhacheko vācacheko,

Ganthacheko suvācako;

Vidhāyakacheko sūro,

Niddukkhova sakammani.

60.

Paññā hi seṭṭhā kusalā vadanti,

Nakkhatta-rājāriva tārakānaṃ;

Sīlaṃ sirīcāpi satañca dhammo,

Anvāyikā paññāvato bhavanti.

61.

Sevetha buddhe nipuṇe bahussutte,

Uggāhako ca paripucchako;

Suṇeyya sakkaccaṃ subhāsitāni,

Evaṃ karo paññavā hoti macco.

62.

Vayena yasa-pucchāhi,

Tiṭṭha-vāsena yoniso;

Sākacchā snehasaṃsevā,

Patirūpa-vāsenaca.

63.

Etāni aṭṭhaṭhānāni,

Buddhi-visada-kāraṇā;

Yesaṃ etāni sambhonti,

Tesaṃ buddhi pabhijjati.

64. Cattārome bhikkhave dhammā paññāvuddhiyā saṃvattanti. Katame cattāro. Sappurisasaṃsevo saddhammasavanaṃ yoniso manasikāro dhammānudhamma-paṭipatti. Ime kho bhikkhave cattāro dhammā paññā-vuddhiyā saṃvattantītti.

65.

Cakkhupasāda-sampanno ,

Acchimantañca passati;

Andhaṃ kāṇaṃ su-passantaṃ,

Andho sabbaṃ na passati.

66.

Passatti passo passantaṃ,

A-passantañca passati;

A-passanto a-passantaṃ,

Passantañca na passati.

67.

Pākaṭaṃ a-paṭicchannaṃ,

Rūpaṃ pasāda-cakkhunā;

Nāññaṃ passatti sabbaṃpi,

Tathato ñāṇa-cakkhunā.

68.

Sujanāsujanā sabbe,

Guṇenāpi vivekino;

Vivekaṃ na samāyanti,

A-vivekījanantike.

69.

Yo ca uppatitaṃ atthaṃ,

Na khippamanubujjhati;

A-mittavasamanveti,

Pacchā ca anutappati.

70.

Evaṃ mahiddhikā paññā,

Nipuṇā sādhucintinī;

Diṭṭhadhamma-hitatthāya,

Samparāya-sukhāya vā.

71.

Taṃ balānaṃ balaṃ seṭṭha,

Agga paññābalaṃ balaṃ;

Paññābalenupatthaddho,

Etthaṃ vindati paṇḍitto.

72.

Yena ñāṇena bujjhanti,

Ariyā kata-kiccataṃ;

Taṃ ñāṇa-ratanaṃ laddhaṃ,

Vāyāmetha jinorasā.

73.

Paññāratanamālassa ,

Na ciraṃ vattate bhavo;

Khippaṃ dasseti amataṃ,

Na ca so rocate bhave.

74.

Pamādamanuyuñjanti ,

Bālā dummedhino janā;

Appamādañca medhāvī,

Dhanaṃ seṭṭhaṃva rakkhati.

75.

Dhana-puñña-dhī-lābhena ,

Kālaṃ khiyyati paṇḍito;

Kīḷanena ca dummedho,

Niddāya kalahena vā.

76.

Pamādaṃ appamādena,

Yadā nūdati paṇḍito;

Paññāpāsāda-māruyha,

A-soko sokiniṃ pajaṃ,

Pabbataṭṭhova bhūmaṭṭhe,

Dhīro bāle avekkhati.



我来为您翻译这段巴利文：
50
智者虽有微小，
具慧虽有薄资；
能使自身振作，
如吹小火成炬。
51
人应当勤精进，
智者不生厌倦；
看精进之果报，
亲尝芒果非传。
52
不起身不精进，
何处能得安乐；
勇者汝往彼处，
亦请携我同去。
53
懒惰不事精进，
何处得究竟乐；
勇者汝往彼处，
亦请携我同去。
54
世间志愿果报，
具毅力者成就；
应当常行精进，
此为诸佛所赞。
智慧品
55
首先应求智慧，
智慧力最殊胜；
善男子智慧力，
何事不能成就。
56
能断诸多疑惑，
能见隐蔽事物；
智慧乃众生眼，
无慧者如盲人。
57
智慧判断所闻，
增长名声赞誉；
具足智慧之人，
此世得诸安乐。
58
一切智正等觉，
独觉四谛闻者；
四种觉者之中，
唯一广闻之人。
59
善巧书写言说，
善巧经典演说；
善巧计策勇猛，
自业无有忧苦。
60
智者说慧最胜，
如星中月王耀；
戒德吉祥正法，
随智慧者而行。
61
亲近多闻佛智，
勤学且常请问；
恭敬听闻善说，
如是成具慧者。
62
依年龄及名声，
住处及正确性；
谈论亲近爱乐，
以及适当居处。
63
此等八种因缘，
能使智慧清净；
若人具此诸法，
其慧必得开显。
64
诸比丘，有四法能增长智慧。何为四法？亲近善士、听闻正法、如理作意、法随法行。诸比丘，此四法能增长智慧。
65
具足清净眼根，
得见眼有之人；
盲跛见善见者，
盲者一切不见。
66
见者见于见者，
亦见不见之人；
不见者不见人，
亦不见正见者。
67
明显无有遮蔽，
净眼见色如是；
不见其他一切，
如实智慧之眼。
68
善人及不善人，
以功德分别知；
不能得分别智，
近无分别之人。
69
若于生起之义，
不能迅速了知；
随顺怨敌所行，
后来深感懊悔。
70
如是广大智慧，
微妙善思维者；
现法获得利益，
来世得安乐果。
71
诸力中最殊胜，
智慧力为第一；
依止智慧之力，
智者得见义利。
72
以此智能了知，
圣者所作已办；
得此智慧珍宝，
佛子应勤精进。
73
具智慧珍宝者，
不久住于有中；
速见不死境界，
不乐诸有生死。
74
放逸随顺而行，
愚痴无智慧人；
不放逸智慧者，
守护最上财富。
75
智者以财福慧，
度过时光岁月；
愚者以游戏眠，
争斗消磨时日。
76
当智者以不放逸，
驱除放逸之时；
登上智慧宫殿，
无忧观忧众生，
如立山顶智者，
俯观地上愚人。

77.

Natti attasamaṃ pemaṃ,

Natthi dhaññasamaṃ dhanaṃ;

Natthi paññāsamā ābhā,

Vuṭṭhi ve paramā sarā.

78.

Diṭṭhe dhamme ca yo attho,

Yo cattho samparāyiko;

Atthābhisamayā dhīro,

Paṇḍitoti pavuccati.

79.

Na tena paṇḍito hoti,

Yāvatā bahu bhāsati;

Khemī a-verī a-bhayo,

Paṇḍitotti pavuccati.

80.

Yamhi saccañca dhammo ca,

A-hiṃsā saṃyamo damo;

Sa ve vantamalo dhīro,

Thero iti pavuccatti.

81.

Saka-guṇaṃ saka-dosaṃ,

Yo jānāti sapaṇḍito;

Para-guṇaṃ para-dosaṃ,

Yo jānāti sapaṇḍito.

82.

Sati-vīriya-paññāya ,

Yo karoti iriyāpathe;

So paṇḍito have bhave,

Ubhayattha-pariggaho.

83.

Kataññū vijjā-sampanno,

Jātimā dhanavā have;

So vicāraṇa-sīlo ca,

Niddukkho paṇḍito bhave.

Sabbe kammassakā sattā,

Kammaṃ satte vibhajjati.

84.

Yo passati paccakkhatthaṃ,

Yo ca saṃsāratthaṃ tesu;

Pacchimova pūjanīyo,

Ubhayattha-sudiṭṭhattā.

85.

Appena anavajjena,

Santuṭṭho sulabhena ca;

Mattaññū subharo hutvā,

Careyya paṇḍito naro.

86.

Attānameva pathamaṃ,

Patirūpe nivesaye;

Athaññamanusāseyya,

Na kilisseyya paṇḍito.

87.

Uttama-parisāya ve,

Utttamaṃ vācamuttamo;

Bhaṇeyyākhepa-vitthāraṃ,

Sā anagghyā lokattaye.

88.

Paṇḍitassa subhāsittaṃ,

Paṇḍitova sujāniyā;

Dummedho taṃ na jānāti,

Dhīro dhīraṃ mamāyati.

89.

Yena kenaci vaṇṇena,

Paro labhati rūppanaṃ;

Attho vācāya ce hoti,

Taṃ na bhāseyya paṇḍito.

90.

Bhuñjanatthaṃ kathanatthaṃ,

Mukhaṃ hotītti no vade;

Yaṃvā taṃvā mukhāruḷhaṃ,

Vacanaṃ paṇḍito naro.

91.

Para-sattitto sa-sattiṃ,

Dujjāno hi naro mite;

Ce jāne saka-sattiṃca,

Kā kathā para-sattiyā.

92.

Katta-guṇaṃ paresaṃ yo,

Paṭikaroti paṇḍito;

Jānāti so ācikkhati,

Na bālo guṇa-māmako.

93.

Pabhūtaṃ neva kātabbaṃ,

Bhavissaṃ neva cintaye;

Vattamānena kālena,

Vicaranti vicakkhaṇā.

94.

Dhammesu sati icchitā,

Rasesu loṇamicchitaṃ;

Rāja-kiccesu amaccaṃ,

Sabba-ṭhānesu paṇḍitaṃ.

95.

Khattiyo seṭṭho jane tasmiṃ,

Ye gottapaṭisārino;

Vijjā-caraṇa-sampanno,

So seṭṭho deva-mānuse.

96.

Sambuddho dvipadaṃ seṭṭho,

Ājānīyo catuppadaṃ;

Sussusā seṭṭhā bhariyānaṃ,

Yo ca puttānamassavo.

97.

Sātthako ca a-sammoho,

Sappāyo gocaro tathā;

Cattārimāni sikkheyyuṃ,

Sampajaññābhivaḍḍhakā.

98.

Paññañca kho a-sussusaṃ,

Na koci adhigacchati;

Bahussutaṃ anāgamma,

Dhammaṭṭhaṃ a-vinibbhajaṃ.

99.

Adhippāyo sudubbodho,

Yasmā vijjati pāḷiyaṃ;

Tasmā upaṭṭhahaṃ gaṇhe,

Garuṃ garumataṃ vidū.

Cāritta-niddesa

100.

Attā hi attano nātho,

Ko hi nātho paro siyā;

Attanā hi sudantena,

Nāthaṃ labhati dullabhaṃ.

101.

Attānañce piyaṃ jaññā,

Rakkheyya naṃ surakkhitaṃ;

Tiṇṇamaññataraṃ yāmaṃ,

Paṭijaggeyya paṇḍito.

102.

Attanā kurute lakkhiṃ,

A-lakkhiṃ kurutettanā;

Na hi lakkhiṃ a-lakkhiṃ vā,

Añño aññassa kārako.

103.

Na pīḷitā atta-dukkhena dhīrā,

Sukhapphalaṃ kammaṃ pariccajanti;

Sammohitāvāpi sukhena mattā,

Na pāpa-kammañca samācaranti.

104.

Yo neva nindaṃ nappasaṃsaṃ,

Ādiyati garahaṃ nopi pūjaṃ;

Sirīca lakkhīca apeti tamhā,

Āpo suvuṭṭhīva yathā thalamhā.



我来为您翻译这段巴利文：
77
无爱如自爱等，
无财如谷物等；
无光如智慧等，
雨为诸水最胜。
78
现法所得义利，
及来世之利益；
通达诸义利者，
此人称为智者。
79
不以多言说故，
便可称为智者；
安稳无怨无畏，
此人称为智者。
80
具足真实正法，
不害节制调御；
去除垢染智慧，
此人称为长老。
81
了知自己功德，
及知自己过失；
了知他人功德，
及知他人过失。
82
以念进慧三法，
调御四威仪者；
此人实为智者，
能得两世利益。
83
知恩具足智慧，
高贵又有财富；
善于思维观察，
无忧智者应成。
一切众生业自主，
业力分别诸众生。
84
见现前事物者，
及见轮回义者；
后者更应尊敬，
因见两种义利。
85
以少无过失事，
知足易得之物；
知量易养活者，
智者应如是行。
86
首先应当安置，
自身于适当处；
然后教导他人，
智者不受污染。
87
最上众会之中，
最上言最上语；
说无诤论广义，
三界中无价宝。
88
智者善说言语，
唯智者能善知；
愚者不能了知，
智敬智者之言。
89
无论以何因缘，
他人受到伤害；
若言语有利益，
智者亦不应说。
90
为食为说话故，
有口非如是言；
智者说出言语，
应当慎重思维。
91
难知他人能力，
及自己之能力；
若知自己能力，
何须知他能力。
92
他人有功德者，
智者应当报答；
知恩且能言说，
非愚爱功德者。
93
不应过分造作，
不应思未来事；
依随现在时宜，
智者如是而行。
94
于法欲求正念，
于味欲求盐味；
王事需大臣助，
一切处需智者。
95
刹帝利族中胜，
依种姓分别者；
明行具足圆满，
人天中最殊胜。
96
正觉两足中胜，
良马四足中胜；
顺从为妻最胜，
儿子中孝顺胜。
97
有意义无迷惑，
适宜行处如是；
此四法应当学，
增长正知正念。
98
若不好乐听闻，
无人能得智慧；
不亲近多闻者，
不能分别正法。
99
意趣极难了知，
因存在圣典中；
是故应当亲近，
尊重师长智者。
行仪品
100
自己是自依怙，
他人岂能依怙；
善调伏自己者，
得难得之依怙。
101
若知自己可爱，
应善加以守护；
三夜分之任一，
智者应当警觉。
102
自作吉祥福德，
自作不祥恶事；
吉祥与不祥事，
非他人所能作。
103
智者不为自苦所逼迫，
不舍弃安乐果报之业；
即使迷醉于安乐中，
亦不造作诸恶业。
104
既不取着毁谤赞叹，
亦不受纳轻蔑供养；
吉祥福德离彼而去，
如水流离旱地一般。

105.

Sādhu dhammaruci rājā,

Sādhu paññāṇavā naro;

Sādhu mittānama-ddubbho,

Pāpassa a-karaṃ sukhaṃ.

106.

Kalyāṇakārī kalyāṇaṃ,

Pāpakārī ca pāpakaṃ;

Yādisaṃ vapatte bījaṃ,

Tādisaṃ vahate phalaṃ.

107.

Jīvaṃ paññāya rakkheyya,

Dhanaṃ kammena rakkhaye;

Evaṃ hyarogo sukhito,

Porāṇaka-vaco idaṃ.

108.

Anupubbena medhāvī,

Thokaṃ thokaṃ khaṇe khaṇe;

Kammāro rajatasseva,

Niddame malamattano.

109.

Vācānurakkhī manasā susaṃvuto,

Kāyena ca nākusalaṃ kayirā;

Etetayo kammapathevisodhaye,

Ārādhaye maggamisi-ppaveditaṃ.

110.

A-sante nopaseveyya,

Sante seveyya paṇḍito;

A-santo nirayaṃ yanti,

Santo pāpenti suggatiṃ.

111.

A-karontopi ce pāpaṃ,

Karontaṃ mupasevati;

Saṅkiyo hoti pāpasmiṃ,

A-vaṇṇo cassa rūhati.

112.

Saṅghāgato aniṭṭhehi,

Ambopi madhurapphalo;

Tittapubbova pā eva,

Manusso tu sa-jīvako.

113.

Nihīna-sevito poso,

Nihīyati ca sabbadā;

Kadāci na ca hāyetha,

Tulyasevīpi attanā.

114.

Vaṇṇa-gandha-rasopeto ,

Amboyaṃ ahuvā pure;

Tameva pūjaṃ labhamāno;

Kenambo kaṭukapphalo.

115.

Pucimanda-parivāro ,

Ambo te dadhivāhana;

Mūlaṃ mūlena saṃsaṭṭhaṃ,

Sākhā sākhaṃ nisevare;

Asātta-sannivāsena,

Tenambo kaṭukapphalo.

116.

Pāmokkha-bhajanaṃ khippaṃ,

Attha-kāmo su-vuḍḍhiyaṃ;

Bhaje uttari attanā,

Tasmā udeti paṇḍito.

117.

Kāco kañcana-saṃsaggā,

Dhatte māra-katiṃ jutiṃ;

Tathā saṃsannidhānena,

Mūḷho yāti pavīṇataṃ.

118.

Kīṭopi sumano-saṅgā,

Ārohati sataṃ siro;

Asmāpi yāti devatvaṃ,

Mahabbhi suppatiṭṭhito.

119.

Sabbhireva samāsetha,

Sabbhi kubbetha sandhavaṃ;

Sataṃ saddhammamaññāya,

Paññaṃ labhati nāññato.

120.

Sabbhireva samāsetha,

Sabbhi kubbetha sandhavaṃ;

Sataṃ saddhammamaññāya,

Sabba-dukkhā pamuccatti.

121.

Sakiṃdeva kulaputta,

Sabbhi hoti samāgamo;

Sā naṃ saṅgati pāleti,

Nāsabbhi bahu saṅgamo.

122.

Seyyo a-mitto medhāvī,

Yañce bālānukampako.

123.

Sīlavantaṃ paññavantaṃ,

Divā nissaya-dāyakaṃ;

Bahussutaṃ gavesanto,

Bhajeyya attha-māmako.

124.

Pāpa-mitte vivajjetvā,

Bhajeyyuttama-puggalaṃ;

Ovāde cassa tiṭṭheyya,

Patthento a-calaṃ sukhaṃ.

125.

Na bhaje pāpake mitte,

Na bhaje purisādhame;

Bhajetha mittte kalyāṇe,

Bhajetha purisuttame.

126.

Anavajjaṃ mukhamboja,

Manavajjā ca bhāratī;

Alaṅkatāva sobhante,

Kiṃsu te niralaṅkatā.

127.

Na hi vaṇṇena sampannā,

Mañjukā piya-dassinā;

Kharā vācā piyā hoti,

Asmiṃ loke paramhi ca.

128.

Nanu passasimaṃ kāḷiṃ,

Dubbaṇṇaṃ tilakāhataṃ;

Kolilaṃ saṇha-vācena,

Bahūnaṃ pāṇinaṃ piyaṃ.

129.

Tasmā sakhila-vācāya,

Manta-bhāṇī anuddhato;

Atthaṃ dhammañca dīpeti,

Madhuraṃ tassa bhāsitaṃ.

130.

Tameva vācaṃ bhāseyya,

Yā sattānaṃ na tāpaye;

Pare ca na vihiṃseyya,

Sā ve vācā subhāsitā.

131.

Piyaṃ vācaṃva bhāseyya,

Yā vācā paṭinanditā;

Yaṃ anādāya pāpāni;

Paresaṃ bhāsate piyaṃ.

132.

Saccaṃ ve amatā vācā,

Esa dhammo sanantano;

Sacce atthe ca dhamme ca,

Āhu santo patiṭṭhitā.

133.

Subhāsitañca dhammañca,

Piyañca saccameva ca;

Catu-aṅgehi sampannaṃ,

Vācaṃ bhāseyya paṇḍito.



我来为您翻译这段巴利文：
105
善哉爱法之王，
善哉具慧之人；
善哉不害友人，
不作恶得安乐。
106
行善者得善果，
作恶者得恶报；
种下何种种子，
结出何种果实。
107
以智慧护生命，
以工作护财富；
如是无病安乐，
此乃古人之言。
108
智者渐次而修，
点点滴滴刹那；
如工匠炼白银，
去除自身垢染。
109
守护语意善制，
身不造作不善；
清净此三业道，
成就仙人之道。
110
不应亲近恶人，
智者亲近善士；
恶人趣向地狱，
善人趣向善趣。
111
即使不作恶事，
若亲近作恶者；
会受恶事怀疑，
恶名声将增长。
112
与众同居共处，
芒果亦得甘美；
如曾尝苦之水，
人亦有其生计。
113
亲近卑劣之人，
一切时皆衰退；
若与同等交往，
永远不会衰退。
114
具色香味功德，
此芒果昔如是；
今得供养恭敬，
何故果实变苦。
115
尼拘律树环绕，
汝芒果负重担；
根与根相交错，
枝与枝相依附；
因与恶者共住，
是故果实变苦。
116
欲求利益增长，
速亲近最殊胜；
亲近胜于自己，
智者因此上进。
117
玻璃近于黄金，
放射宝石光芒；
如是亲近共住，
愚者得到智慧。
118
虫因附着素馨，
能登百人之首；
石因立于大山，
得升至天神界。
119
应当亲近善人，
应与善人交往；
了知善人正法，
得慧非从他处。
120
应当亲近善人，
应与善人交往；
了知善人正法，
解脱一切苦恼。
121
善男子一次能，
得与善人相会；
此善缘护持他，
胜过多交恶友。
122
宁可智者为敌，
胜过愚者怜悯。
123
求取多闻智慧，
爱好义理之人；
应亲近有戒智，
日施依止之人。
124
远离恶友之人，
亲近最上之人；
安住其教诫中，
希求不动安乐。
125
不应近恶友，
不亲近下人；
应亲近善友，
亲近最上人。
126
无过如莲面，
无过如其语；
庄严得端严，
无饰何所为。
127
不以形色具足，
美妙可爱容颜；
粗恶语成爱语，
此世及他世中。
128
汝不见此黑人，
丑陋多斑点；
因其柔和语，
为众生所爱。
129
是故柔和语，
善言不轻浮；
显示义与法，
其言语甘美。
130
应当说此语，
不恼诸有情；
不害于他人，
此语善所说。
131
应说可爱语，
令人生欢喜；
不取诸恶事，
对他说爱语。
132
真实语不死，
此为古老法；
善人皆安住，
真实义与法。
133
善说及正法，
爱语与真实；
具足此四支，
智者说此语。

134.

Manāpameva bhāseyya,

Nāmanāpaṃ kudācanaṃ;

Manāpaṃ bhāsamānassa,

Siddhaṃ piyosadhaṃ bhave.

135.

Yaṃ vadeyya taṃ kareyya,

Yaṃ na vade na taṃ kare;

A-karontaṃ bhāsamānaṃ,

Parijānanti paṇḍitā.

136.

Rahovādaṃ na bhāseyya,

Na sammukhā khiṇaṃ bhaṇe;

A-taramānova bhaṇeyya,

Taramānova no bhaṇe.

137.

Māvoca pharusaṃ kiñci,

Vuttā paṭivadeyyuṃ taṃ;

Dukkhā hi sārambhakathā,

Paṭidaṇḍā phuseyyuṃ taṃ.

138.

Saka-yuttaṃ kare kammaṃ,

Saka-yuttaṃ vaciṃ bhaṇe;

A-yuttake dhanaṃ naṭṭhaṃ,

A-yutte jīvitaṃ khaye.

139.

Ye vuḍḍhamapacāyanti,

Narā dhammassa dhakāvidā;

Diṭṭhe dhammeva pāsaṃsā,

Samparāye ca suggatiṃ.

140.

Porī-kathaṃ-va bhāseyya,

Yuttā kathā hi pūrino;

Bhāti-mattañca bhātāti,

Pitu-mattaṃ pitā iti.

141.

Dānañca piya-vajjañca,

Attha-cariyā ca yā idha;

Samānattatā dhammesa,

Tattha tattha yathārahaṃ.

142.

Sakiṃ vadanti rājāno,

Sakiṃṃ samaṇa-brāhmaṇā;

Sakiṃva purisā loke,

Esadhammo sanantano.

143.

Eka-vācaṃva dvevācaṃ,

Bhaṇeyya anukampako;

Taduttari na bhāseyya,

Dāsovayyassa santike.

144.

Tasseva tena pāpiyo,

Yo kuddhaṃ paṭikujjhatti;

Kuddhaṃ a-paṭikujjhanto,

Saṅgāmaṃ jeti dujjayaṃ.

145.

Ubhinnamatthaṃ carati,

Attano ca parassa ca;

Paraṃ saṃkupitaṃ ñatvā,

Yo sato upasammati.

Attānaṃ rakkhanto paraṃ rakkhati,

Paraṃ rakkhanto attānaṃ rakkhati.

146.

Sīla-samādhi-paññānaṃ ,

Khantī padhāna-kāraṇaṃ;

Sabbepi kusalā dhammā,

Khantyāyattāva vaḍḍhare.

147.

Khamā-khagga-karetassa ,

Dujjano kiṃ karissati;

A-tiṇe patito vahni,

Sayamevūpasammati.

148.

Sussusā savaṇañceva,

Gahaṇaṃ dhāraṇaṃ tathā;

Uhāpohatthaviññāṇaṃ,

Tatva-ññāṇañcadhīguṇaṃ.

149.

Yassete caturo dhammā,

Atthi posesu paṇḍita;

Saccaṃ dhammo dhīti cāgo,

Diṭṭhaṃ so ativattati.

150.

Vejjo purohito mantī,

Vedaññotra catutthako;

Pabhāta-kāle daṭṭhabbā,

Niccaṃ sva-sīrimicchatā.

151.

Mittānaṃ santikaṃ gacche,

Kāle na rattiyaṃ kisaṃ;

Ce bahuṃ bhijje cinitvā,

Taṃ mittesu samākare.

152.

Na paresaṃ vilomāni,

Na paresaṃ katākataṃ;

Attanova avekkheyya,

Katāni a-katāni ca.

153.

Desa-jāti-pubbe-carā ,

Anu-carā jano kare;

Paresaṃ vedhakaṃ māyaṃ,

Taṃ jānitvā sakhaṃ kare.

154.

Parittaṃ dārumāruyha,

Yathā sīde mahaṇṇave;

Evaṃ kusītamāgamma,

Sādhu-jīvīpi sīdati;

Tasmā taṃ parivajjeyya,

Kusītaṃ hīna-vīriyaṃ.

155.

Alasañca pamādo ca,

Anuṭṭhānaṃ a-saṃyamo;

Niddā tandi ca te chidde,

Sabbaso taṃ vivajjaye.

156.

Cajeyya dummittaṃ bālaṃ,

Āsīvisaṃva māṇavo;

Bhañjeyya pāpakaṃ kammaṃ,

Naḷāgāraṃva kuñjaro.

157.

Na hi aññañña-cittānaṃ,

Itthīnaṃ purisāna vā;

Nānāvīkatvā saṃsaggaṃ,

Tādisaṃ pica nāsmase.

158.

Nāsmase kata-pāpamhi,

Nāsmase alika-vādine;

Nāsmate attatthapaññamhi,

Atta-santepi nāsmate.

159.

Ghatāsanaṃ kuñjaraṃ kaṇha-sappaṃ,

Muddhā-bhisittaṃ pamadā ca sabbā;

Ete naro niccasato bhajetha,

Tesaṃ have dubbidū sabba-bhāvo.

160.

Itthīnaṃ dujjanāna-ñca,

Vissāso no-pa pajjate;

Vise siṅgimhi nadiyaṃ,

Roge rāja-kulamhi ca.



我来为您翻译这段巴利文：
134
应说悦意之语，
任何时不不悦；
说悦意语者，
如服甘美药。
135
所说即所作，
不说即不作；
说而不作者，
智者能了知。
136
不应私下言语，
不当面说过失；
应从容而言说，
不应急促而说。
137
不说任何粗语，
说者必遭反驳；
争论之语带苦，
必遭反击伤害。
138
应作适合之业，
说适当之言语；
不当处失财富，
不当处失生命。
139
恭敬尊长之人，
了知正法之人；
现世受人赞叹，
来世得生善趣。
140
应说城市语言，
城人说当理语；
兄弟称兄弟语，
父亲称父亲语。
141
布施与爱语，
利行于此世；
诸法平等性，
随处如其宜。
142
国王说一次，
沙门婆罗门一次；
世间人一次，
此为古老法。
143
怜悯者应说，
一语或二语；
不应再多说，
如仆近主人。
144
以瞋报瞋怒，
于己更有害；
不以瞋报瞋，
胜难胜战斗。
145
为两方利益，
自己及他人；
知他人瞋怒，
正念而平息。
护自即护他，
护他即护自。
146
戒定慧三法，
忍辱为主因；
一切诸善法，
依忍辱增长。
147
持忍辱剑者，
恶人何能为；
火落无草处，
自然而熄灭。
148
好乐听闻法，
领受并受持；
思维义理智，
真实智德性。
149
若人有四法，
智者具足者；
真实法坚舍，
超越所见境。
150
医师祭司顾问，
及第四解经者；
黎明时应见之，
常求自身吉祥。
151
应当亲近友人，
不应夜晚微时；
若得众多财富，
应与友人分享。
152
不观他人非，
不察他作为；
应当观察己，
所作与未作。
153
随顺国土种姓，
及随从前行为；
了知他人诡计，
如是结交友谊。
154
乘小木入海，
必定会沉没；
亲近懒惰者，
善人亦沉没；
是故应远离，
懒惰少精进。
155
懒惰与放逸，
不努力不制；
睡眠与懈怠，
此漏应远离。
156
应舍恶友愚人，
如少年避毒蛇；
应破除恶业事，
如象破芦苇屋。
157
不应与异心，
女人或男子；
结交往来事，
不应如是望。
158
不望作恶者，
不望妄语者；
不望害己者，
虽亲亦不望。
159
炽燃火大象黑蛇，
受灌顶者及女人；
此等应常正念近，
难知一切真实性。
160
对女人恶人，
不应起信任；
毒蛇江河病，
王宫亦如是。

161.

Itthi-dhutto surā-dhutto,

Akkha-dhutto ca yo naro;

Laddhaṃ laddhaṃ vināseti,

Taṃ parābhavato mukhaṃ.

162.

Pāpa-mitto pāpa-sakho,

Pāpa-ācāra gocaro;

Asmā lokā paramhā ca,

Ubhayā dhaṃsate naro.

163.

Maccherena yasaṃ hataṃ,

Kuppanena guṇo hato;

Kūṭena nassate saccaṃ,

Khuddena dhamma-rakkhanaṃ.

164.

Akkha-devī dhanāni ca,

Vināso hoti āpadā;

Ṭhiti hatā pamādo ca,

Dvijaṃ bhikkhuñca nassati.

165.

Pesuññena kulaṃ hataṃ,

Mānena hitamattano;

Duccaritena mānuso,

Daliddāyādaro hato.

166.

A-mānanā yattha siyā,

Santānaṃpi vimānanā;

Hīna-sammānanāvāpi,

Na tattha vasatiṃ vase.

167.

Yatthālaso ca dakkho ca,

Sūro bhīru ca pūjiyā;

Na tattha santo vasanti,

A-visesa-kare nare.

168.

No ce assa sakā-buddhi,

Vinayo vā su-sikkhito;

Vane andha-mahiṃsova,

Careyya bahuko jano.

169.

Phalaṃ ve kadaliṃ hanti,

Phalaṃ veḷuṃ phalaṃ naḷaṃ;

Sakkāro kā-purisaṃ hanti,

Gabbho assatariṃ yathā.

170.

Vajjañca vajjato ñatvā,

A-vajjañca a-vajjato;

Sammādiṭṭhi-samādānā,

Sattā gacchantti suggatiṃ.

Gharāvāsa-niddesa

171.

Dukkhaṃ gahabbataṃ sādhu,

Saṃvibhajjañca bhojanaṃ;

A-hāso attha-lobhesu,

Attha-byāpatti abyatho.

172.

Yodha sītañca uṇhañca,

Tiṇā bhiyyo na maññati;

Karaṃ purisa-kiccāni,

So sukhā na vihāyati.

173.

Paṇḍito sīla-sampanno,

Saṇhā ca paṭibhānavā;

Nivāta-vutti atthaddho,

Tādiso labhate yasaṃ.

174.

Uṭṭhānako analaso,

Āpadāsu na vedhati;

Acchinnavutti medhāvī,

Tādiso labhate yasaṃ.

175.

Saṅgāhako mitta-karo,

Vadaññū vītta-maccharo;

Netā vi-netā anu-netā,

Tādiso labhate yasaṃ.

176.

Uṭṭhānavako satīmato,

Suci-kammassa nisammakārino;

Saññatassa dhamma-jīvino,

A-ppamattassa yasobhi-vaḍḍhati.

177.

Dveva tāta padākāni,

Yattha sabbaṃ patiṭṭhitaṃ;

A-laddhassa ca yo lābho,

Laddhassa anurakkhaṇā.

178.

Catudhā vibhaje bhoge,

Paṇḍito gharamāvasaṃ;

Ekena bhogaṃ bhuñjeyya,

Dvīhi kammaṃ payojaye;

Catutthañca nidhāpeyya,

Āpadāsu bhavissati.

179.

Añjanānaṃ khayaṃ disvā,

Upacikānañca ācayaṃ;

Madhūnañca samāhāraṃ,

Paṇḍitto gharamāvase.

180.

Vibhavaṃ rakkhato laddhaṃ,

Parihāni na vijjati;

Ārakkhamhi a-santamhi,

Laddhaṃ laddhaṃ vinassati.

181.

Paññā natthi dhanaṃ natthi,

Yassa loke na vindati;

Putta-dārā na pīyanti,

Tassa mittaṃ sukhāvahaṃ.

182.

Cattāro ca veditabbā,

Mittā ceva suhadā ca;

Upakāro suhadopi,

Samāna-sukha-dukkho ca;

Atthakkhāyīnukampako,

Tathā mitto veditabbo.

183.

Bhogā naṭṭhena jiṇṇena,

A-mitena ca bhojane;

Na tiṭṭhanti ciraṃ disvā,

Taṃ paṇḍito ghare vase.

184.

Ati-sītaṃ ati-uṇhaṃ,

Ati-sāyamidaṃ ahu;

Iti vissaṭṭha-kammantte,

Atthā accenti māṇave.

185.

Na divā suppa-sīlena,

Rattinaṭṭhānadessinā;

Niccaṃ mattena soṇḍena,

Sakkā āvasituṃ gharaṃ.

186.

Hananti bhogā dummedhaṃ,

No ce pāra-gavesino;

Bhoga-taṇhāya dummedho,

Hanti aññeva attanaṃ.

187.

Dujjīvitamajīvimhā ,

Yesaṃ no na dadāmase;

Vijjamānesu bhogesu,

Dīpaṃ nā kamha mattano.

188.

Saṭṭhi-vassa-sahassāni ,

Paripuṇṇāni sabbaso;

Niraye paccamānānaṃ,

Kadā anto bhavissati.



我来为您翻译这段巴利文：
161
沉迷女色赌博，
沉迷饮酒之人；
所得皆损失，
此为衰败门。
162
恶友恶伴侣，
恶行恶行处；
今世与来世，
此人两俱失。
163
吝啬损声誉，
瞋恚坏功德；
欺诈失真实，
忿怒坏护法。
164
赌博与财富，
灾难成毁灭；
失坏正住立，
损失僧俗众。
165
离间语坏族，
慢心害自利；
恶行使人众，
贫穷无尊敬。
166
若有不恭敬，
轻慢诸善士；
或敬卑贱者，
不应住其处。
167
懒惰与勤勉，
勇怯同受敬；
善人不住此，
不分别之处。
168
若无自己智，
或未善学戒；
如盲牛林中，
众人如是行。
169
果实毁芭蕉，
果毁竹与芦；
恭敬毁恶人，
如胎杀骡子。
170
知过失为过，
无过知无过；
正见具足者，
众生趣善道。
在家品
171
善修居家苦，
分享食物善；
不喜求利事，
利衰不动摇。
172
于此寒与热，
不以草为重；
成就人之事，
不离诸安乐。
173
智者具足戒，
柔和有辩才；
谦逊不傲慢，
如是得名誉。
174
勤勉不懒惰，
灾难不动摇；
生计不间断，
如是得名誉。
175
摄受作友善，
慷慨无吝啬；
引导正引导，
如是得名誉。
176
勤勉具正念，
净业深思行；
节制法命活，
不放逸增誉。
177
儿啊有二道，
一切依此立；
未得者求得，
已得善守护。
178
智者居家者，
四分分财富；
一分用享受，
二分作生计；
第四分存储，
以防诸灾难。
179
见眼药耗尽，
白蚁堆积起；
蜜蜂集蜂蜜，
智者治居家。
180
守护所得财，
必无有损失；
若无善守护，
所得皆损失。
181
无智又无财，
世间难获得；
妻儿不可爱，
友谊带安乐。
182
应知四种人，
为友善知识；
帮助善知识，
同甘共苦者；
说义怜悯者，
应知为善友。
183
财富因损失，
衰老饮食过；
不能长久住，
智者住家中。
184
太冷或太热，
或说太晚了；
如是舍作业，
利益离青年。
185
日间好眠睡，
夜间喜游荡；
常醉酒贪杯，
不能治居家。
186
财富害愚人，
不求彼岸者；
贪爱诸财富，
愚害己非他。
187
我等生活苦，
不能行布施；
虽有诸财富，
未作自明灯。
188
六万年圆满，
完全无余尽；
地狱受煎熬，
何时得终尽。

189.

Natthi anto kuto anto,

Na anto patidissati;

Tadā hi pakataṃ pāpaṃ,

Mama tuyhañce mārisā;

190.

Sohaṃ nūna ito gantā,

Yoni laddhāna mānusaṃ;

Vadaññū sīla-sampanno,

Kāhāmi kusalaṃ bahuṃ.

191.

Mā gijjhe paccaye macco,

Bahu-dosā hi paccayā;

Caranto paccaye ñāyā,

Ubhayatthāpi vaḍḍhati.

192.

A-laddhā vittaṃ tappati,

Pubbe a-samudānitaṃ;

Na pubbe dhanamesissaṃ,

Iti pacchānutappati.

193.

Kūṭavedī pure āsiṃ,

Pisuṇo piṭṭhi-maṃsiko;

Caṇḍo ca pharuso cāpi,

Iti pacchānutappati.

194.

Pāṇātipātī pure āsiṃ,

Luddo cāpi anariyo;

Bhūtānaṃ nānukampiyaṃ,

Iti pacchānutappati.

195.

Bahūsu vata santīsu,

Anāpādāsu itthisu;

Para-dāraṃ asevissaṃ,

Iti pacchānutappati.

196.

Bahumhi tava santamhi,

Anna-pāne upaṭṭhite;

Na pubbe adadaṃ dānaṃ,

Iti pacchānutappati.

197.

Mātaraṃ pitarañcāpi,

Jiṇṇakaṃ gata-yobbanaṃ;

Pahu santo na posissaṃ,

Iti pacchānukappati.

198.

Ācariyamanusatthāraṃ ,

Sabba-kāma-rasāharaṃ;

Pitaraṃ atimaññissaṃ,

Iti pacchānutappati.

199.

Samaṇe brāhmaṇe cāpi,

Sīlavante bahussute;

Na pubbe payirupāsissaṃ,

Iti pacchānutappati.

200.

Sādhu hoti tapo ciṇṇo,

Santo ca payirupāsito;

Na pubbeva tapociṇṇo,

Iti pacchānutappati.

201.

Yo ca etāni ṭhānāni,

Yoniso paṭipajjati;

Karaṃ purisa-kiccāni,

Sa pacchā nānutappati.

202.

Na sādhāraṇa-dārassa,

Na bhuñje sādhumekako;

Na seve lokāyatikaṃ,

Netaṃ paññāya vaḍḍhanaṃ.

203.

Sīlavā vatta-sampanno,

A-ppamatto vicakkhaṇo;

Nivātta-vutti atthaddho,

Surato sakhito mudu.

204.

Saṅgahetā ca mittānaṃ,

Saṃvibhāgī vīdhānavā;

Tappeyya anna-pānena,

Sadā samaṇa-brāhmaṇe.

205.

Dhamma-kāmo sutā-dhāro,

Bhaveyya paripucchako;

Sakkaccaṃ payirupāseyya,

Sīlavante bahussutte.

206.

Gharamāvasamānassa ,

Gahaṭṭhassa sakaṃ gharaṃ;

Khemā vutti siyā evaṃ,

Evaṃ nu assa saṅgaho.

207.

A-byapajjo siyā evaṃ,

Sacca-vādī ca māṇavo;

Asmā lokā paraṃ lokaṃ,

Evaṃ pecca na socati.

208.

Sukhā matteyyatā loke,

Atho petteyyatā sukhā;

Sukhā sāmaññatā loke,

Atho brahmaññatā sukhā.

209.

Pathavī veḷukaṃ pattaṃ,

Cakkavāḷaṃ sucipphalaṃ;

Sineru vammiko khuddo,

Samuddo pātiko yathā.

210.

Brahmāti mātā-pitaro,

Pubbācariyāti vuccare;

Āhuneyyā ca puttānaṃ,

Pajānamanukampakā.

211.

Tasmā hi ne namaseyya,

Sakkareyya ca paṇḍito;

Annena atho pānena,

Vatthena sayanena ca.

Sādhujana-niddesa

212.

Kāya-kammaṃ suci tesaṃ,

Vācā-kammaṃ anāvilaṃ;

Mano-kammaṃ suci-suddhaṃ,

Tādisā sujanā narā.

213.

Seṭṭha-vittaṃ sutaṃ paññā,

Saddhanaṃ sattadhā hotti;

Saddhā sīlaṃ sutaṃ cāgo,

Paññā ceva hirottappaṃ.

214.

Saddhammāpi ca satteva,

Saddhā hirī ca ottappaṃ;

Bāhussaccaṃ dhiro ceva,

Sati paññā ca iccevaṃ.

215.

Hirī-ottappa-sampannā ,

Suktka-dhamma-samāhitā;

Santo sappurisā loke,

Deva-dhammāti vuccare.

216.

Saddho hirimā ottappī,

Vīro pañño sa-gāravo;

Bhabbo āpajjituṃ buddhiṃ,

Virūḷhiñca vipullataṃ.

217.

Yo ve kataññū kata-vedi dhīro,

Kalyāṇa-mitto daḷhaa-bhatto ca hoti;

Dukkhittassa sakkaccaṃ karoti kiccaṃ,

Tathāvidhaṃ sappurisaṃ vadanti.



我来为您翻译这段巴利文：
189
无有边际何有边，
边际不可得见；
如是所作恶业，
我与汝等贤者。
190
我今必从此去，
得生为人之身；
慷慨具足戒德，
当作众多善业。
191
莫贪求资具，
资具多过患；
如法求资具，
两利皆增长。
192
未得财富忧，
往昔未积聚；
昔不求财富，
后来深懊悔。
193
昔为欺诈者，
两舌背后语；
粗暴又凶恶，
后来深懊悔。
194
昔为杀生者，
残酷非圣者；
不愍诸众生，
后来深懊悔。
195
虽有众多妇，
无灾无过患；
亲近他人妻，
后来深懊悔。
196
虽有众多食，
饮食皆具足；
往昔不布施，
后来深懊悔。
197
父母年已老，
衰老失青春；
有力不扶养，
后来深懊悔。
198
师长诸教授，
施与诸欲乐；
轻慢如父者，
后来深懊悔。
199
沙门婆罗门，
持戒多闻者；
昔不亲近奉，
后来深懊悔。
200
修苦行为善，
亲近寂静善；
昔不修苦行，
后来深懊悔。
201
若人于此事，
如理而实行；
成就人之事，
后来不懊悔。
202
不与他共妻，
不独食美食；
不习世间论，
此非增智慧。
203
持戒具威仪，
不放逸明察；
谦逊不傲慢，
柔和亲善软。
204
摄受诸亲友，
分享有智慧；
以饮食供养，
沙门婆罗门。
205
爱法持所闻，
常乐于请问；
恭敬而亲近，
持戒多闻者。
206
居住于家中，
在家己房舍；
生活得安稳，
如是摄受他。
207
无瞋恚如是，
青年说真实；
从此世他世，
死后无忧愁。
208
孝敬母世乐，
又孝敬父乐；
敬沙门世乐，
敬婆罗门乐。
209
大地如沙钵，
轮围如净果；
须弥如蚁垤，
大海如小器。
210
父母如梵天，
称为最初师；
子女应供养，
怜愍诸子孙。
211
是故应礼敬，
智者应恭敬；
以食及饮物，
衣服与卧具。
善人品
212
身业甚清净，
语业无混浊；
意业极清净，
如是善人众。
213
最胜财闻慧，
七种圣财富；
信戒闻舍慧，
及惭愧二法。
214
七种正法者，
信惭愧三法；
多闻与坚固，
念慧如是等。
215
具足惭与愧，
安住白净法；
寂静善人众，
称为天之法。
216
具信惭及愧，
勇慧有恭敬；
能得智增长，
茂盛广大性。
217
知恩又报恩有智慧，
善友坚固具信奉者；
恭敬为苦者作事业，
如是称为真善人者。

218.

Mātā-petti-bharaṃ jantuṃ,

Kule jeṭṭhāpacāyinaṃ;

Saṇhaṃ sakhila-sambhāsaṃ,

Pesuṇeyappahāyinaṃ.

219.

Macchera-vinaye yuttaṃ,

Saccaṃ kodhābhituṃ naraṃ;

Taṃ ve devā tāvatiṃsā,

Āhu sappuriso iti.

220.

A-ppamādena maghavā,

Devānaṃ seṭṭhataṃ gato;

A-ppamādaṃ pasaṃsanti,

Pamādo garahito sadā.

221.

Dānaṃ sīlaṃ pariccāgaṃ,

Ājjavaṃ maddavaṃ tapaṃ;

A-kodhaṃ a-vihiṃsañca,

Khantīca a-virodhanaṃ.

222.

Iccete kusale dhamme,

Ṭhite passāmi attani;

Tato me jāyate pīti,

Somanassañcanappakaṃ.

223.

Nanu teyeva santā no,

Sāgarā na kulācalā;

Manaṃpi mariyādaṃ ye,

Saṃvaṭṭepi jahanti no.

224.

Na puppha-gandho paṭivātameti,

Na candanaṃ taggara mallikā vā;

Satañca gandho paṭivātameti,

Sabbā disā sappuriso pavāyati.

225.

Tepi loka-hitā sattā,

Sūriyo candimā api;

Atthaṃ passa gamissanti,

Niyamo kena laṅghate.

226.

Satthā deva-manussānaṃ,

Vasī sopi munissaro;

Gatova nibbutiṃ sabbe,

Saṅkhārā na hi sassatā.

227.

Kareyya kusalaṃ sabbaṃ,

Sivaṃ nibbānamāvahaṃ;

Sareyyaa a-niccaṃ khandhaṃ,

Nibbidā-ñāṇa-gocaraṃ.

228.

Yātānuyāyī ca bhavāhi māṇava,

Allañca pāṇiṃ parivajjayassu;

Mā cassu mittesu kadāci dubbhi,

Mā ca vasaṃ a-satīnaṃ gaccha.

229.

A-sandhavaṃ nāpi ca diṭṭha-pubbaṃ,

Yo āsanenāpi nimantayeyya;

Tasseva atthaṃ puriso kareyya,

Yātānuyāyītitamāhupaṇḍitā.

230.

Yassekarattipi ghare vaseyya,

Yatthanna-pānaṃ puriso labheyya;

Na tassa pāpaṃ manasāpi cinteyya,

A-dubbha-pāṇi dahate mitta-dubbho.

Tatīya sādhunara

231.

Yassa rukkhassa chāyāya,

Nisīdeyya sayeyya vā;

Na tassa sākhaṃ bhañjeyya,

Mitta-dubbho hi pāpako.

Catuttha sādhunara

232.

Puṇṇaṃpi ce maṃ pathaviṃ dhanena,

Dajjitthiyā puriso sammatāya;

Saddhā khaṇaṃ atimaññeyya taṃpi,

Tāsaṃ vasaṃ a-satīnaṃ na gacche.

233.

Evaṃ kho yātaṃ anuyāyī hoti,

Allañca pāṇiṃ dahate punevaṃ;

A-satī ca sā so pana mittaṃ-dubbho,

So dhammiko hohi jahassu a-dhammaṃ.

Kāyakhamanīya-niddesa

234.

Abhivādana-sīlissa ,

Niccaṃ vuḍḍhāpacāyino;

Cattāro dhammā vaḍḍhanti,

Āyu vaṇṇo sukhaṃ balaṃ.

235. Pañcime bhikkhave dhammā āyussā, katame pañca. Sappāya-kārī hoti. Sappāyeca mattaṃ jānāti. Pariṇattabhojī ca hoti. Kāla-cārī ca, brahma-cārīca. Ime kho bhikkhave pañca dhammā āyussāti.

236. Pañcime bhikkhave dhammā āyussā, katame pañca. Sappāya-kārī hoti. Sappāyeca mattaṃ jānāti. Pariṇatabhojīcahoti. Sīlavāca, kalyāṇa mittoca. Ime kho bhikkhave pañca dhammā āyussāti.

237.

Pañca-sīlaṃ samādāya,

Samaṃ katvā dine dine;

Satimā paññavā hutvā,

Care sabbiriyāpathe.

238. Pañcime bhikkhave caṅkame ānisaṃsā, katame pañca, addhānakkhamo hoti. Padhānakkhamo hoti. Appābādho hoti. Asitaṃpītaṃkhāyitaṃsāyitaṃ sammā pariṇāmaṃ gacchati. Caṅkamādhigato samādhi ciraṭṭhitiko hoti. Imekho bhikkhave pañca caṅkame āni saṃsāti.

239.

Parissāvana-dānañca ,

Āvāsa-dānameva ca;

Gilāna-vatthu-dānañca,

Dātabbaṃ manujādhipa.

240.

Kātabbaṃ jiṇṇakāvāsaṃ,

Paṭisaṅkharaṇaṃ tathā;

Pañca-sīla-samādānaṃ,

Katvā taṃ sādhu-rakkhitaṃ;

Uposathopavāso ca,

Kātabboposathe iti.



我来为您翻译这段巴利文：
218
养育父母者，
恭敬族长者；
柔和善言语，
远离离间语。
219
调伏悭贪者，
真实不瞋人；
三十三天神，
称之为善人。
220
帝释因不放逸，
得为诸天最胜；
赞叹不放逸，
放逸常受责。
221
布施戒舍离，
正直柔和苦；
不瞋不害他，
忍辱不违逆。
222
此等诸善法，
我见住自身；
由此生欢喜，
无量生喜悦。
223
圣者非如海，
亦非如山王；
即使世界坏，
不越正道限。
224
花香不逆风，
旃檀多伽罗；
善人香逆风，
遍布诸方域。
225
利世间众生，
日月亦如是；
将趣没落处，
谁能越法则。
226
人天之导师，
自在牟尼主；
皆已入涅槃，
诸行非常住。
227
应作一切善，
导向寂涅槃；
念无常诸蕴，
厌离智境界。
228
青年应随从已行者，
应当远离湿手危险；
莫对朋友作背叛事，
勿随无智女人之欲。
229
未曾交往未见过，
若有人以座相邀；
为彼之利应作事，
智者说此为随从。
230
若人住一夜家中，
得受饮食之供养；
不应心生恶念想，
不害湿手毁友谊。
第三善人
231
若树有荫凉，
可坐卧其下；
不应折其枝，
背友实为恶。
第四善人
232
若人以满地财富，
赠与受敬重女子；
须臾不可起轻慢，
不随无智女人欲。
233
如是随从已行者，
如是远离湿手危；
无智女及背友者，
汝当行法舍非法。
身安乐品
234
习惯于礼敬，
常敬长上者；
四法得增长，
寿色乐与力。
235
诸比丘，有五法能得长寿。何为五？一、行适宜事。二、知适宜分量。三、食易消化。四、适时行动。五、修习梵行。诸比丘，此五法能得长寿。
236
诸比丘，有五法能得长寿。何为五？一、行适宜事。二、知适宜分量。三、食易消化。四、持戒。五、善知识。诸比丘，此五法能得长寿。
237
受持五戒法，
日日平等行；
具念具智慧，
行四威仪中。
238
诸比丘，经行有五种功德。何为五？一、堪能远行。二、堪能精进。三、少病。四、所食饮嚼尝皆得良好消化。五、经行所得定力持久。诸比丘，此为经行五种功德。
239
布施滤水器，
及布施住处；
布施病人物，
人主应布施。
240
修理破旧寺，
应作此修复；
受持五戒法，
善加以守护；
布萨与斋戒，
布萨日应行。

241.

Ati-bhottā roga-mūlaṃ,

Āyukkhayaṃ karoti ve;

Tasmā taṃ ati-bhuttiṃva,

Parihareyya paṇḍito.

242.

A-jiṇṇe bhojanaṃ visaṃ,

Dulladdhe a-vicārake;

Jiṇṇe su-laddhe vicāre,

Na vajjaṃ sabba-bhojanaṃ.

243.

Cattāro pañca ālope,

Ābhutvā udakaṃ pive;

Alaṃ phāsu-vihārāya;

Pahitattassa bhikkhuno.

244.

Manujassa sadā satimato,

Mattaṃ jānato laddha-bhojanaṃ;

Tanukassa bhavanti vedanā,

Sanikaṃ jīrati āyu pālayaṃ.

245.

Garūnaṃ aḍḍha-sohiccaṃ,

Lahūnaṃ nāti-kittiyā;

Mattā-pamāṇaṃ niddiṭṭhaṃ,

Sukhaṃ jīrati tāvatā.

246.

Toyābhāve pipāsattā,

Khaṇā pāṇehi muccate;

Tasmā sabbāsuvatthāsu,

Deyyaṃ vāriṃ pipāsaye.

247.

Sītodakaṃ payo khuddaṃ,

Ghatamekekaso dviso;

Tisso samaggamatha vā,

Page pitaṃ yuvattadaṃ.

248.

Annaṃ brahmā rase viṇhu,

Bhutte ceva mahesaro;

Evaṃ ñatvātu yo bhuñje,

Anna-dosaṃ na limpate.

249.

Kattikassantimo bhāgo,

Yaṃ cādo miga-māsajo;

Tāvubho yama-dāṭhākhyo,

Laghvāhārova jīvati.

250.

Satthānukula-cariyā ,

Cittaññāvasavattinā;

Buddhi-rakkhilitatthena,

Paripuṇṇaṃ rasāyanaṃ.

250.

A-jātiyā a-jātānaṃ,

Jātānaṃ vinivattiyā;

Rogānaṃ yo vidhi diṭṭho,

Taṃ sukhatthī samācare.

252.

Ārogyaṃ paramā lābhā,

Santuṭṭhi paramaṃ dhanaṃ;

Vissāsā paramā ñāti,

Nibbānaṃ paramaṃ sukhaṃ.

Pakiṇṇaka-niddesa

253.

Kumudaṃ ko pabodhayi,

Nātho ravindu paṇḍito;

Kamalaṃ ko kumudaṃ ko,

Narapaṃ ko pabodhayi.

254.

Cittena niyyati loko,

Cittena parikassati;

Cittassa eka-dhammassa,

Sabbeva vasamanvagū.

255.

Samaṇo rājānurājā,

Senāpati mahā-matto;

Dhammaṭṭho paṇḍito disvā,

Paccakkhatthaṃ na kāriyā.

256.

Dīpo nava-disaṃ tejo,

Na heṭṭhā ca tathā sakaṃ;

Para-vajjaṃ vidū passe,

Saka-vajjaṃpi passatu.

257.

Sa-phalaṃ paṇḍito loke,

Sa-kāraṇaṃ vacaṃ bhaṇe;

A-kāraṇaṃphalaṃ bālo,

Idaṃ ubhaya-lakkhaṇaṃ.

258.

Tassa vācāya jāneyya,

Kuṭilaṃ bāla-paṇḍitaṃ;

Vācā-rūpaṃ mittaṃ kare,

Vācā-rūpaṃ dhuvaṃ jahe.

259.

Duccintitassa cintā ca,

Dubbhāsitassa bhāsanā;

Dukkammassa katañcāti,

Etaṃ bālassa lakkhaṇaṃ.

260.

Su-cintitassa cintā ca,

Su-bhāsitassa bhāsanā;

Su-kammassa katañcāti,

Etaṃ dhīrassa lakkhaṇaṃ.

261.

A-nayaṃ nayati dummedho,

A-dhurāyaṃ ni-yuñjati;

Dunnayo seyyaso hoti,

Sammā vutto pakuppati;

Vinayaṃ so na jānāti,

Sādhu tassa a-dassanaṃ.

262.

Nayaṃ nayati medhāvī,

A-dhurāyaṃ na yuñjati;

Su-nayo seyyaso hoti,

Sammā vutto na kuppati;

Vinayaṃ so pajānāti,

Sādhu tena samāgamo.

263.

A-nāyakā vinassanti,

Nassanti bahu-nāyakā;

Thī-nāyakā vinassanti,

Nassanti susu-nāyakā.

264.

Jeṭṭho kammesu nīcānaṃ,

Jānaṃjānaṃva ācare;

A-jānevaṃ kare jānaṃ,

Nīco eti bhayaṃ piyaṃ.

265.

Kammaṃ dujjana-sāruppaṃ,

Dudhā sujana-sāruppaṃ;

Dujjanaṃ tesu dukkamme,

Su-kamme sujanaṃ icche.

266.

Paṇḍito verī bālo ca,

Dujjayo bāla-verito;

Paṇḍitaṃ-verī pamādena,

Na taṃ jayo hi sabbadā.

267.

Guyhassa hi guyhameva sādhu,

Na hi guyhassa pasatthamāvi-kammaṃ;

A-nipphannatāya saheyya dhīro,

Nipphannatthova yathā-sukhaṃ bhaṇeyya.



我来为您翻译这段巴利文：
241
过食为病根，
实能损寿命；
是故过食事，
智者应远离。
242
未消化食毒，
难得不思虑；
消化易得思，
食无过可责。
243
四五口食物，
食已饮净水；
足以安乐住，
精进比丘众。
244
人常具正念，
知量受饮食；
痛苦渐减少，
缓缓护寿命。
245
重者半饥饿，
轻者勿过赞；
已说适量法，
如是乐生活。
246
无水生渴者，
刹那命即失；
是故一切处，
应施水与渴。
247
冷水乳蜜糖，
醍醐一二次；
或三和合饮，
饮已生年轻。
248
食为梵天味，
毗湿奴大自在；
如是知而食，
不染食过失。
249
迦提月最末，
及鹿月初起；
二者称阎牙，
少食而生活。
250
随顺师教行，
心随他摄受；
守护智慧义，
圆满长寿药。
251
未生令不生，
已生令消退；
见此治病法，
求乐者应行。
252
无病最上利，
知足最上财；
信任最上亲，
涅槃最上乐。
杂品
253
谁令睡莲开，
智者日月主；
谁令莲花开，
谁令人觉醒。
254
心导引世间，
心牵引世间；
一切诸众生，
随顺心所使。
255
沙门与王臣，
将军大臣等；
见正法智者，
不作现前事。
256
灯照九方明，
不照下方光；
见他人过失，
亦见自过失。
257
智者世间中，
说有因之语；
愚者无因果，
此二者特相。
258
由其言语知，
愚者与智者；
以言结友谊，
以言永远舍。
259
思维恶所思，
言语恶所说；
所作恶所为，
此为愚者相。
260
思维善所思，
言语善所说；
所作善所为，
此为智者相。
261
愚者导非道，
负担非己任；
难导成优胜，
正语生瞋怒；
不知调伏法，
不见彼为善。
262
智者导正道，
不负非己任；
善导成优胜，
正语不生瞋；
了知调伏法，
与彼交善哉。
263
无导师则亡，
多导师亦亡；
女导师则亡，
童导师亦亡。
264
长者知卑贱，
所作应知作；
不知而作知，
卑贱生爱畏。
265
恶人适恶业，
善人适善业；
欲恶人作恶，
欲善人作善。
266
智敌与愚敌，
愚敌难降服；
智敌因放逸，
非常得胜利。
267
秘密事当秘密善，
秘密事不宜显露；
未成就时智者忍，
成就时随意而说。

268.

Guyhamatthaṃ na vivareyya,

Rakkheyya naṃ yathā nidhiṃ;

Na hī pātukato sādhu,

Guyho attho pajānatā.

269.

Thiyā guyhaṃ na saṃseyya,

A-mittassa ca paṇḍito;

Yo cāmisena saṃhīro,

Hadaya-ttheno ca yo naro.

270.

Vivicca bhāseyya divā rahassaṃ,

Rattiṃ giraṃ nāti-velaṃ pamuñce;

Upassutikā hi suṇanti mantaṃ,

Tasmā hi manto khippamupeti bhedaṃ.

271.

Na pakāsati guyhaṃ yo,

So guyhaṃ paṭiguyhati;

Bhayesu na jahe kicce,

Su-mittonucaro bhave.

272.

Karoti dukkaraṃ sādhuṃ,

Ujuṃ khamati dukkhamaṃ;

Duddadaṃ sāmaṃ dadāti,

Yo su-mitto have bhave.

273.

Piya-vācā sadā mitto,

Piya-vatthuṃ na yācanā;

Icchāgatena dānena,

Su-daḷho su-ppiyo have;

Tadaṅgato ca hīnena,

A-ppiyo bhijjano bhave.

274.

Dehīti yācane hirī,

Sirī ca kāya-devatā;

Palāyanti siricchito,

Na yāce para-santakaṃ.

275.

Svāno laddhāna nimmaṃsaṃ,

Aṭṭhiṃ tuṭṭho pamodati;

Sakantikaṃ migaṃ sīho,

Hitvā hatthiṃnudhāvati.

276.

Evaṃ chandānurūpena,

Jano āsīsate phalaṃ;

Mahā chandā mahantaṃva,

Hīnaṃva hīna-chandakā.

277.

Nānā-chandā mahārāja,

Ekāgāre vasāmase;

Ahaṃ gāma-varaṃ icche,

Brāhmaṇī ca gavaṃ sataṃ.

278.

Putto ca ājañña-rathaṃ,

Kaññā ca maṇi-kuṇḍalaṃ;

Yā cesā puṇṇakā jammī,

Ujukkhalaṃbhi-kaṅkhati.

279.

Ṭhānaṃ mitte dhane kamme,

Satussāhe su-labbhitaṃ;

Taṃ daḷhaṃ dukkaraṃ kare,

Paññā-sati-samādhinā.

280.

Bhesajje vihite suddha,

Buddhādi-ratanattaye;

Pasādamācare niccaṃ,

Sajjane sa-guṇepi ca.

281.

Rājā raṭṭhena dhātuso,

Bālo pāpehi dummano,

Alaṅkārena itthīpi,

Kāmehi ca na tappati.

282.

Appiccho ca dhutaṅgena,

Āraddho vīriyena hi;

Visārado parisāya,

Pariccāgena dāyako;

Savanena su-dhammaṃpi,

Na tappativa paṇḍito.

283.

Jeṭṭhassa sitaṃ hasitaṃ,

Majjhassa madhurassaraṃ;

Loke aṃsa-siro-kampaṃ,

Jammassa apa-hassitaṃ;

Etesaṃ ati-hassitaṃ,

Hāso hoti yathākkamaṃ.

284.

Natthi duṭṭhe nayo atthi,

Na dhammo na su-bhāsitaṃ;

Nikkamaṃ duṭṭhe yuñjeyya,

So hi sabbhiṃ na rañjati.

285.

Dullabhaṃ pakatiṃ vācaṃ,

Dullabho khemako suto;

Dullabhā sadisī jāyā,

Dullabho sa-jano piyo.

286.

Dhajo rathassa paññāṇaṃ,

Dhūmo paññāṇamaggino;

Rājā raṭṭhassa paññāṇaṃ,

Bhattā paññāṇamitthiyā.

287.

Dunnāriyā kulaṃ suddhaṃ,

Putto nassati lālanā;

Samiddhi a-nayā bandhu,

Pavāsā madanā hirī.

288.

Mātā pitā ca puttānaṃ,

Novāde bahu-sāsannaṃ;

Paṇḍitā mātaro appaṃ,

Vadeyyuṃ vajja-dīpanaṃ.

289.

Lāḷaye pañcha-vassāni,

Dasa-vassāni tāḷaye;

Patte tu soḷase vasse,

Puttaṃ mittaṃvadācare.

290.

Lālane dhītaraṃ dosā,

Pālane bahavo guṇā;

Dhītuyā kiriyaṃ niccaṃ,

Passantu suṭṭhu mātaro.

Iti pakiṇṇaka-niddeso nāma

Sattamā paricchedo.

Sīla-niddesa

291.

Pamādaṃ bhayato disvā,

A-ppamādañca khemato;

Bhāvetha aṭṭhaṅgikaṃ maggaṃ,

Esā buddhānusāsanī.



我来为您翻译这段巴利文：
268
不应显秘密，
应如护宝藏；
已知秘密事，
显露实不善。
269
智者不应对，
女人敌秘密；
及为利诱者，
及心怀盗者。
270
白天独处语秘密，
夜晚勿发过时声；
窃听者闻密谈语，
是故密谈速泄露。
271
不显露秘密，
善守护秘密；
危难不舍事，
为善友追随。
272
能作难作善，
正直忍难忍；
能施难施物，
此实为善友。
273
常说爱语友，
不求爱好物；
随意而布施，
坚固最可爱；
若缺乏此分，
不爱易毁坏。
274
乞求生羞耻，
吉祥身天神；
求财者吉祥，
逃离他人物。
275
狗得无肉骨，
欢喜生欢悦；
狮子舍近鹿，
追逐大象去。
276
如是随欲求，
人人希望果；
大欲求大果，
小欲求小果。
277
大王诸欲异，
同住一屋中；
我欲上等村，
婆罗门百牛。
278
子欲良马车，
女欲宝耳环；
贱女婢所求，
只欲臼与杵。
279
立于友财业，
精进易获得；
坚固难作事，
以慧念定成。
280
清净医药中，
佛等三宝中；
常生起净信，
善人德性中。
281
王以国满足，
愚以恶满意，
女以饰满足，
欲乐不知足。
282
少欲头陀行，
精进得成就，
众中得无畏，
布施得舍离；
闻法善智者，
亦不得满足。
283
长者微微笑，
中人甜美声，
世间肩首动，
贱人大笑声；
彼等过度笑，
欢笑有次第。
284
恶者无道理，
无法无善说；
对恶当精进，
彼不乐善人。
285
难得本性语，
难得安稳子；
难得相称妻，
难得亲善人。
286
旗为车标识，
烟为火标识；
王为国标识，
夫为女标识。
287
恶女坏良族，
溺爱坏儿子；
邪法坏富裕，
远行坏惭愧。
288
父母对子女，
教诫多训诫；
智慧母少说，
显示诸过失。
289
五岁当爱护，
十岁当呵责；
及至十六岁，
当如友对待。
290
爱女多过失，
护女多功德；
女儿之所为，
母应常善观。
此为杂品
第七品
戒品
291
见放逸生怖，
见不放逸安；
修习八正道，
此佛之教诲。

292.

Hīnena brahma-cariyena,

Khattiye upapajjati;

Majjhimena ca devattaṃ,

Uttamena vi-sujjhati.

Ka.

Nagare bandhumatiyā,

Bandhumā nāma khattiyo;

Divase puṇṇamāya so,

Upagacchi uposathaṃ.

Kha.

Ahaṃ tena samayena,

Gumbha-dāsī ahaṃ tahiṃ;

Disvā sa-rājakaṃ senaṃ,

Evāhaṃ cintayiṃ tadā.

Ga.

Rājāpi rajjaṃ chaṭṭetvā,

Upagacchi uposathaṃ;

Sa-phalaṃ nūna taṃ kammaṃ,

Jana-kāyo pamodito.

Gha.

Yoniso paccavekkhitvā,

Duggaccañca daliddataṃ;

Mānasaṃ sampahaṃsitvā,

Upagacchimu posathaṃ.

Ṅa.

Ahaṃ uposathaṃ katvā,

Sammā-sambuddhasāsane;

Tena kammena su-katena,

Tāvatiṃsaṃ agacchahaṃ.

Ca.

Tattha me su-kataṃ byamhaṃ,

Ubbha-yojanamuggataṃ;

Kūṭāgāra-varūpetaṃ,

Mahāsanasu-bhūsitaṃ.

Cha.

Accharā sata-sahassā,

Upatiṭṭhanti maṃ sadā;

Aññe deve atikkamma,

Atirocāmi sabbadā.

Ja.

Catusaṭṭhi-deva-rājūnaṃ ,

Mahesittamakārayiṃ;

Tesaṭṭhi-cakkavattinaṃ,

Mahesittamakārayiṃ.

Jha.

Suvaṇṇa-vaṇā hutvāna,

Bhavesu saṃsarāmahaṃ;

Sabbattha pavarā homi,

Uposathassidaṃ phalaṃ.

Ña.

Hatthi-yānaṃ assa-yānaṃ,

Ratha-yānañca sivikaṃ;

Labhāmi sabbametampi,

Uposathassidaṃ phalaṃ.

Ṭa.

Soṇṇa-mayaṃ rūpi-mayaṃ,

Athopi phalikā-mayaṃ;

Lohitaṅga-mayañceva,

Sabbaṃ paṭilabhāmahaṃ.

Ṭha.

Koseyya-kambaliyāni ,

Khoma-kappāsikāni ca;

Mahagghāni ca vatthāni,

Sabbaṃ paṭilabhāmahaṃ.

Ḍa.

Annaṃ pānaṃ khādanīyaṃ,

Vatthaṃ senāsanāni ca;

Sabbametaṃ paṭilabhe,

Uposathassidaṃ phalaṃ.

Ḍha.

Vara-gandhañca mālañca,

Cuṇṇakañcha vilepanaṃ;

Sabbametaṃ paṭilabhe,

Uposathassidaṃ phalaṃ.

Ṇa.

Kūṭāgārañca pāsādaṃ,

Maṇḍapaṃ hammiyaṃ guhaṃ;

Sabbametaṃ paṭilabhe,

Uposathassidaṃ phalaṃ.

Ta.

Jātiyā satta-vassāhaṃ,

Pabbajiṃ ana-gāriyaṃ;

Aḍḍha-māse a-sappatte,

Ara hattaṃ apāpuṇiṃ.

Tha.

Kilesā jhāpitā mayhaṃ,

Bhavā sabbe samūhatā;

Sabbāsava-parikkhīṇā,

Natthi dāni puna-bbhavo.

Da.

Eka-navutito kappe,

Yaṃ kammamakariṃ tadā;

Duggatiṃ nābhijānāmi,

Uposathassidaṃ phalaṃ.

Dha.

Svāgataṃ vata me āsi,

Mama buddhassa santike;

Tisso vijjā anu-pattā,

Kataṃ buddhassa sāsanaṃ.

Na.

Paṭisambhidā catasso,

Vimokāpi ca aṭṭhime;

Chaḷābhiññā sacchikatā,

Kataṃ buddhassa sāsanaṃ.

293.

Ñātīnañca piyo hoti,

Mittesu ca virocati;

Kāyassa bhedā su-gatiṃ,

Upapajjati sīlavā.



我来为您翻译这段巴利文：
292
以下等梵行，
生为刹帝利；
以中等生天，
以最上清净。
甲：
般荼摩底城，
般荼摩刹利；
于满月之日，
前往受布萨。
乙：
我于彼时候，
为彼处婢女；
见王及军众，
我如是思维。
丙：
国王舍王位，
前往受布萨；
此业实有果，
众人皆欢喜。
丁：
如理善思维，
贫穷与困苦；
使心得欢喜，
前往受布萨。
戊：
我行布萨戒，
正等觉教中；
以此善作业，
往生三十三。
己：
于彼善造宫，
高耸一由旬；
具最胜重阁，
大座善庄严。
庚：
十万天女众，
常时侍奉我；
超越诸天众，
我常放光明。
辛：
六十四天王，
我为其皇后；
六十三转轮，
我为其皇后。
壬：
我生金色身，
轮回诸有中；
处处最殊胜，
此布萨之果。
癸：
象乘与马乘，
车乘及轿子；
我得此一切，
此布萨之果。
子：
纯金与纯银，
及以水晶造；
以及红宝石，
我得此一切。
丑：
丝绒与毛毯，
麻布与棉布；
及诸贵重衣，
我得此一切。
寅：
饮食与嚼食，
衣服与卧具；
我得此一切，
此布萨之果。
卯：
最胜香与鬘，
香粉与涂香；
我得此一切，
此布萨之果。
辰：
重阁与宫殿，
亭台与洞窟；
我得此一切，
此布萨之果。
巳：
年仅七岁时，
出家无家住；
未满半月间，
证得阿罗汉。
午：
我诸烦恼尽，
一切有断除；
诸漏皆灭尽，
今无再后有。
未：
九十一劫前，
我作如是业；
不知恶趣事，
此布萨之果。
申：
善来我今已，
到佛陀面前；
获得三明德，
已行佛教法。
酉：
四无碍解法，
八解脱具足；
六神通证得，
已行佛教法。
293
亲族所敬爱，
朋友中耀光；
身坏生善趣，
持戒者所得。

294.

Nibbānaṃ patthayantena samādinnaṃ,

Pañca-sīlampi adhi-sīlaṃ;

Dasa-sīlampi adhi-sīlameva.

Ka.

Nagare candavatiyā,

Bhaṭako āsahaṃ tadā;

Para-kammāyane yutto,

Pabbajjaṃ na labhāmahaṃ.

Kha.

Mahandhakāra-pihitā ,

Tividhaggīhi ḍayhare;

Kena nukho upāyena,

Vi-saṃyutto bhave ahaṃ.

Ga.

Deyyadhammo ca me natthi,

Bhaṭako dukkhito ahaṃ;

Yaṃ nūnāhaṃ pañca-sīlaṃ,

Rakkheyyaṃ paripūrayaṃ.

Gha.

Anomadassissa munino,

Nisabho nāma sāvako;

Tamahaṃ upasaṅkamma,

Pañca-sikkhāpadaggahiṃ.

Ṅa.

Vassa-sata-sahassāni ,

Āyu vijjati tāvade;

Tāvatā pañca-sīlāni,

Paripuṇṇāni gopayiṃ.

Ca.

Maccu-kālamhi sampatte,

Devā assāsayanti maṃ;

Ratho sahassa-yutto te,

Mārisassa upaṭṭhito.

Cha.

Vattante carime citte,

Mama sīlaṃ anussariṃ;

Tena kammena su-katena,

Tāvatiṃsaṃ agacchahaṃ.

Ja.

Tiṃsakhattuñca devindo,

Deva-rajjamakārayiṃ;

Dibba-sukhaṃ anubhaviṃ,

Accharāhi purakkhatto.

Jha.

Pañca-sattatikhatttu-ñca ,

Cakkavattī ahosahaṃ;

Padesa-rajjaṃ vipulaṃ,

Gaṇanāto a-saṅkhayaṃ.

Ña.

Deva-lokā cavitvāna,

Sukka-mūlena codito;

Pure vesāliyaṃ jāto,

Mahā-kule su-aḍḍhake.

Ṭa.

Vassūpanāyike kāle,

Dibbante jina-sāsane;

Mātā ca me pitā ceva,

Pañca-sikkhāpadaggahuṃ.

Ṭha.

Saha sutvānahaṃ sīlaṃ,

Mama sīlaṃ anussariṃ;

Ekāsane nisīditvā,

Arahattamapāpuṇiṃ.

Ḍa.

Jātiyā pañca-vassena,

Arahattamapāpuṇiṃ;

Upasampādayi buddho,

Guṇamaññāya cakkhumā.

Ḍha.

Paripuṇṇāni gopetvā,

Pañca-sikkhāpadānahaṃ;

A-parimeyyito kappe,

Vinipātaṃ na gacchahaṃ.

Ṇa.

Svāhaṃ yasamanubhaviṃ,

Tesaṃ sīlāna vāhasā;

Kappa-koṭipi kittento,

Kittaye eka-desakaṃ.

Ta.

Pañca-sīlāni gopetvā,

Tayo hetū labhāmahaṃ;

Dīghāyuko mahā-bhogo,

Tikkha-pañño bhavāmahaṃ.

Tha.

Saṃkittento ca sabbesaṃ,

Adhi-mattañca porisaṃ;

Bhavābhave saṃsaritvā,

Ete ṭhāne labhamahaṃ.

Da.

A-parimeyya-sīlesu ,

Vattantā jina-sāvakā;

Bhavesu yadi rajjeyyuṃ,

Vipāko kīdiso bhave.

Dha.

Su-ciṇṇaṃ me pañca-sīlaṃ,

Bhaṭakena tapassinā;

Tena sīlenahaṃ ajja,

Mocayiṃ sabba-bandhanā.

Na.

A-parimeyyito kappe,

Pañca-sīlāni gopayiṃ;

Duggatiṃ nābhijānāmi,

Pañca-sīlānidaṃ phalaṃ.

Pa.

Paṭisambhidā catasso,

Vimokkhāpi ca aṭṭhime;

Chaḷābhiññā sacchikatā,

Kataṃ buddhassa sāsanaṃ.

Ka.

Taṃ namassanti te vijjā,

Sabbe bhūmā ca khattiyā;

Cattāro ca mahā-rājā,

Tidasā ca yasassino;

Atha ko nāma so yakkho,

Yaṃ tvaṃ sakka namassasi.

Kha.

Maṃ namassanti te-vijjā,

Sabbe bhūmā ca khattiyā;

Cattāro ca mahā-rājā,

Tidasā ca yasassino.

Ga.

Ahañca sīla-sampanne,

Ciraratta-samāhite;

Sammā pabbajite vande,

Brahma-cariya parāyane.

Gha.

Ye gahaṭṭhā puñña-karā,

Sīlavanto upāsakā;

Dhammena dāraṃ posenti,

Te namassāmi mātali.

Ṅa.

Seṭṭhā hi kira lokasmiṃ,

Ye tvaṃ sakka namassasi;

Ahampi te namassāmi,

Ye namassasi vāsava.

1.

Pālitattheranāgena ,

Visuddhārāmavāsinā;

Suticchitānamatthāya,

Katā naradakkhadīpanī.

2.

Pubbācariya-sīhānaṃ ,

Ālambitvāna nissayaṃ;

Pālito nāma yo thero,

Imaṃ gantha su-lekhanī;

Sundarameva passituṃ,

Yuñjeyyāthīdha sādhave.

‘‘Chappadikā’’.



我来为您翻译这段巴利文：
294
希求涅槃者所受持，
五戒即增上戒；
十戒亦是增上戒。
甲：
月光城之中，
我时为雇工；
从事他人业，
不得以出家。
乙：
被大黑暗覆，
三火所焚烧；
以何种方便，
我能得解脱。
丙：
我无施舍物，
贫苦为雇工；
我今当善护，
圆满守五戒。
丁：
无量光佛陀，
弟子名牛主；
我前往亲近，
受持五学处。
戊：
寿命具十万，
岁月住世间；
于此期间内，
圆满护五戒。
己：
临终时刻至，
诸天来慰我；
千乘车已备，
贤者为侍立。
庚：
最后心转时，
忆念我持戒；
以此善作业，
往生三十三。
辛：
三十次为帝，
统领诸天众；
享受天界乐，
天女众围绕。
壬：
七十五次为，
转轮圣王位；
领土甚广大，
数量不可计。
癸：
从天界命终，
善根所驱使；
毗舍离城生，
富贵大家族。
子：
雨安居时节，
佛教法兴盛；
我父母二人，
受持五学处。
丑：
我闻戒法已，
忆念昔持戒；
结跏趺而坐，
证得阿罗汉。
寅：
年仅五岁时，
证得阿罗汉；
智眼佛知德，
为授具足戒。
卯：
圆满善护持，
五种学处已；
无量诸劫中，
不堕诸恶趣。
辰：
我享此荣耀，
因持戒功德；
纵说亿劫中，
仅说其一分。
巳：
因护持五戒，
得三种果报；
长寿大财富，
利智慧我得。
午：
称扬一切中，
殊胜大丈夫；
轮回诸有中，
得此诸地位。
未：
无量戒之中，
佛弟子住持；
若乐诸有中，
果报云何耶。
申：
我为苦行者，
善持五戒法；
以此戒功德，
今脱诸系缚。
酉：
无量劫之中，
善护持五戒；
不知恶趣事，
此五戒之果。
戌：
四无碍解法，
八解脱具足；
六神通证得，
已行佛教法。
子：
三明者礼敬，
大地诸王族；
四大天王众，
光明三十三；
汝释提桓因，
礼敬何夜叉。
丑：
三明者礼敬，
大地诸王族；
四大天王众，
光明三十三。
寅：
我礼敬具戒，
长久入定者；
正行出家人，
究竟梵行者。
卯：
在家修福者，
持戒优婆塞；
如法养妻子，
摩多利我敬。
辰：
世间最胜者，
汝帝释所敬；
我亦当礼敬，
汝所敬之人。
1
住清净精舍，
长老帕利多；
为求学之人，
造人中灯论。
2
依止前师子，
诸先师所依；
名帕利多者，
善造此论书；
为见其美善，
贤者当精进。
《六品》完。

3.

Imaṃ ganthaṃ vācuggato,

Sace bhavasi māṇava;

Puṇnamāyaṃ yathā cando,

Ati-suddho virocati;

Tatheva tvaṃ puṇṇa-mano,

Viroca siriyā dhuvaṃ.

4.

Su-niṭṭhito ayaṃ gantho,

Sakkarāje dajhamphiye;

Poṭṭhapādamhi sūramhi,

Kālapakkhe catuddasiṃ.

5.

Sañcitetaṃ mayā puññaṃ,

Taṃ-kammena varena ca;

Ciraṃ tiṭṭhatu saddhammo,

A-verā hontu pāṇino.

6.

Imaṃ ganthaṃ passitvāna,

Hontu sabbepi jantuno;

Sukhitā dhammikā ñāṇī,

Dhammaṃ pāletu patthivo.

7.

Nibbānaṃ patthayantena,

Sīlaṃ rakkhantu sajjanā;

Ñatvā dhammaṃ sukhāvahaṃ,

Pāpuṇantu anāsavaṃ.

8.

Aṭṭha-kaṇḍa-maṇḍitāya ,

Dakkhaya attha-dīpako;

Nara-sāro ayaṃ gantho,

Cira-kālaṃ patiṭṭhatu.

9.

Yāvatā canda-sūriyā,

Nāgaccheyyuṃ mahī-tale;

Pamoditā imaṃ ganthaṃ,

Dissantu naya-kovidā.

10.

Sammā chandenimaṃ gantha,

Vācentā pariyāpuṇā;

Pasannenānāyāsena,

Patvā sukhena kovidaṃ.

11.

Candādiccāva ākāse,

Bahussutehi sampadā;

Visesa-puggalā hutvā,

Pappontu amataṃ padaṃ.

12.

Ukkaṭṭha-dhamma-dānena ,

Pāpuṇeyyamanuttaraṃ;

Liṅga-sampatti-medhāvī,

Takkī-paññā su-pesalī.

Naradakkha thomanā āsīsa

3. Gāthā

1.

Pālito pāḷiyā cheko,

Tvaṃsi gambhīra-ñāṇavā;

Pāliyāva pālitassa,

Dadāmidāni bho ahaṃ.

2.

Dakkhāvādesu kusalo,

Pālito sāsanandharī;

Piṭakesu ajjhogāyha,

Naradakkhaṃbhisaṅkharī.

3.

Suta-dharena racitaṃ,

Etaṃ sāra-gavesino;

Atandikā su-dakkhantu,

Aggagga-sāsane ratā.

Naradakkha thomanā āsīsa

2. Gāthā

1.

Ñuṃ pālitodha jāto yo,

Thero so abbhutova ñuṃ;

Ñuṃ mahā-pālito santo,

Nikāya-pālito ca ñuṃ.



我来为您翻译这段巴利文：
3
若此书诵读，
你将成青年；
如满月清净，
光明极照耀；
如是心圆满，
恒放吉祥光。
4
此书善完成，
王历坚固年；
八月勇猛时，
黑分十四日。
5
我所集功德，
及此殊胜业；
正法久住世，
众生无怨仇。
6
见此论著已，
愿一切众生；
乐法具智慧，
国王护正法。
7
希求涅槃者，
善人当护戒；
知法能得乐，
证得无漏果。
8
庄严八品章，
善显明其义；
此人中精要，
愿久住世间。
9
乃至日月光，
未至大地时；
欢喜见此书，
通达诸理者。
10
以正愿此书，
诵读而受持；
净信无疲倦，
智者得安乐。
11
如日月在空，
多闻具德者；
成殊胜之人，
证得不死地。
12
以最上法施，
得证无上果；
性相具智慧，
思辨慧善巧。
人中灯赞颂祝愿
三偈
1
善巧巴利语，
你具深智慧；
今我以巴利，
授与帕利多。
2
善巧诸论说，
帕利持教者；
深入三藏中，
造人中灯论。
3
持闻者所造，
为求真髓者；
不懈怠善观，
乐最上圣教。
人中灯赞颂祝愿
二偈
1
知帕利多生，
长老实希有；
知大帕利多，
圣持部派者。

2.

Ñuṃ nara-dakkha-ganthaṃ yaṃ,

Sovakā nara-dakkha-daṃ;

Narā dakkhantu sammā ca,

Dakkhattaṃ pāpuṇantu ñuṃ.

2
知人中灯论，
彼说示人法；
众人当正观，
愿证善巧智。;


